Ždánické astronomické jaro 2025

/ 22.06.2025 /

Galaxie M51 v novém hávu

21. 3. 2025

Pro zvětšení klikněte na obrázek pravým tlačítkem myši, z kontextového menu vyberte položku "Zvětšit obrázek", nebo "Otevřít obrázek na nové kartě" a potom použijte tlačítko s lupou.

Jarní obloha plná galaxií je tu, všude spousta vzdálených klenotů. Jistě si vzpomínáte na starý obrázek galaxie M51 v souhvězdí Honících psů z roku 2024. Spolupracovník naší hvězdárny a odborný garant našeho kroužku „Astronomie a astrofotografie“ Karel Koss se rozhodl, že ji trochu vylepší snímkováním úzkopásmovým filtrem H-Alfa, aby byly lépe viditelné hvězdotvorné oblasti HII. Původní snímky se však nepodařilo zpracovat, tak se rozhpdl provést snímkování znovu. A povedlo se. Snímky se tentokrát povedly a bylo je možné bez problémů zpracovat. Nechal pak i lépe vyniknout okolní obálku. Zde je výsledek. Pro připomenutí poslal i původní popis s doplněním o aktuální info.

Fotografie byla pořízena na hvězdárně ve Ždánicích, v nocích 17.4.2024, 30.4.2024, 9.5.2024 a 10.5.2024. H-Alfa dne 17.3.2025.

Galaxie je od nás vzdálená asi 23 milionu světelných let. I ve velkém dalekohledu lze očima rozpoznat spirální strukturu. Galaxie má průvodce, další galaxii s označením NGC 5195, se kterou je spojena plynnou obálkou. Jde vlastně o srážku dvou galaxií. Ty růžové flíčky jsou velké hvězdotvorné oblasti v galaxii. V pravém horním rohu je galaxie Ic 4263.

„Poslední noc 10.5.2024, kdy jsem fotil filtrem L, jsem měl opravdu velkou smůlu. Poslední použitelná noc, poslední filtr a ona došla silná polární záře, která všechno přesvěcovala. Celé zorné pole prozářeno polární září. No nenaštvalo by vás to???“

Kamera ZWO ASI 6200 s čipem SONY IMX455 CMOS

Místo: Hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka Ždánice

Dalekohled: RC 406/3250

Rovnač pole: TS 0,8x ( zkrátí ohnisko dalekohledun a 2600mm)

Použity filtry RGBL od Baader, H-ALFA 3,5nm BAADER. Spolu s filtrem L byl použit filtr IDAS PLS P2

expozice R 21*4min, G 25*4min, B21*4 min, L 89*4min, H-ALFA 60*4min, celkem 14 hodin

Pointace: Skywatcher 100/500+Lacerta MGENIII

Montáž: GM4000 10MICRON

Gain 0 (u H-Alfa Gain 100), Offset 50

Snímáno s projektem NINA, zpracováno v Pixinsight.

Galaxie NGC 3344

21. 3. 2025

Náš astofotografický guru Karel Koss k tomuto úlovku napsal: “Na hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích to žije! Jarní obloha je doménou galaxií. Jednu z nich vám posílám. Je to spirální galaxie NGC 3344 v souhvězdí Malého Lva. Je od nás vzdálena asi 22,5 milionu světelných let a je asi o polovinu menší, než je naše Galaxie. Díváme se na ni přímo shora, proto jsou krásně vidět spirální ramena. Do obrázku LRGB jsem přidal snímky H-ALFA, aby vynikly hvězdotvorné oblasti. Když se pozorně podíváte, spatříte další vzdálené galaxie…“

Parametry k foto:

Datum: od 19.3.2025 do 21.3.2025

Kamera ZWO ASI 6200 s čipem SONY IMX455 CMOS

Místo: Hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka Ždánice
Dalekohled: RC 406/3250
Rovnač pole: TS 0,8x (zkrátí ohnisko dalekohledun a 2600 mm)
Použity filtry RGBL od Baader, H-ALFA 3,5nm BAADER. Spolu s filtrem L byl použit filtr IDAS PLS P2

expozice R 33*4 min, G 33*4 min, B 32*4 min, L 95*4 min, H-ALFA 64*4 min, celkem 17 hodin
Pointace: Skywatcher 100/500+Lacerta MGENIII
Montáž: GM4000 10MICRON

Gain 0 (u H-Alfa Gain 100), Offset 50
Snímáno s projektem NINA, zpracováno v Pixinsight.

HST versus Ždánice

„Jen tak ze srandy posílám srovnání Hubbleova vesmírného dalekohledu a ždánické RC406. Povede se vám identifikovat oblasti HII? Ten seeing dělá ale fakt hodně...“ (foto Karel Koss)

Lukášova protuberance

26. 3. 2025

Ve středu odpoledne se tradičně scházíme na hvězdářských kroužcích s našimi mladými příznivci astronomie a protože bylo hezky, podívali jsme se společně na Sluníčko, které se pomalu sklánělo k západu. Jeho okraj zdobila nádherná protuberance, oblak sluneční látky, který se vznášel nad okrajem slunečního disku. Lukáš Švábík nastavil svůj mobil za okulár dalekohledu s H-alfa filtrem a povedlo se mu tento oblak vykreslující složitý tvar magnetického pole Slunce zachytit. Podobný obrázek si může z naší hvězdárny odnést na památku každý náš návštěvník a i když třeba nebude technicky naprosto dokonalý, vůbec to nevadí. Ta fotka má příběh a bude vaše.

M81- stará data, nové zpracování

6. 4. 2025

Jaro patří galaxiím, ale ani počasí ani pracovní povinnosti zatím nepřejí. Tak jsem se rozhodl zpracovat stará data novým způsobem. Využil jsem stará data galaxií M81 a M82. Tentokrát jsem to zpracoval tak, aby bylo možné spatřit IFN - mlhoviny (Integrated Flux Nebula). Jsou to mlhoviny, které neosvětlují žádné hvězdy. Leží vysoko nad rovinou naší galaxie a jsou osvětlovány všemi hvězdami naší Galaxie. Proto jsou velmi slabé. Tato mlhovinová mračna se skládají z prachových částic, vodíku a oxidu uhelnatého a některých dalších prvků.

Hlavním objektem na snímku jsou galaxie M81 (ta větší) a M82 (menší, zvaná Doutník). Vzdálenost galaxie je 12 milionů světelných let a obsahuje asi 250 miliard hvězd. Obě galaxie se k sobě přibližují. Zajímavostí je super masivní černá díra v M82, která zapříčiňuje úniky plynů na obou pólech galaxie. Tyto výtrysky jsou zachyceny jako takové červené šmouhy a září v oblasti H-alfa.

Tento snímek vznikal několik nocí kombinací filtrů LRGB a H-Alfa od 26.2 do 27.3.2022.

Celkem bylo použito snímků: H-Alfa: 95 snímků po 4 min (celkem 6hod), L: 84 snímků po 4 min (celkem 5,5hod), RGB po 4 min a 18snímků (1,2hod), celkem tedy 14hod. (foto Karel Koss)

Parametry k foto:

Místo: Tvrdonice (H-alfa), Výzkum ostatní

Kamera ZWO ASI 6200 s čipem SONY IMX455 CMOS

Dalekohled: Newton 200/1000

Komakorektor: Baader MPCCIII

Filtr: BAADER CMOS: H-ALFA 3,5nm, LRGB

Pointace: Skywatcher Evoguide 50ED+Lacerta MGENIII

Montáž: EQ6-R

Gain 100 (pro H-alfa), Offset 50, ostatní Gain 0

Snímáno s projektem NINA, zpracováno v Pixinsight.

Osm očí a jeden bolid

12. 4. 2025

Pan Radim Němec nám zaslal úlovek jasného bolidu, který zazářil nízko nad jižním obzorem. Fotografie byla pořízena z kamery umístěné na hotelu ve Strážovicích. Na meteorických kamerách pracujících na naší hvězdárně pro meteorické sítě CEMENT a CSMON se bohužel tento kus nezachytil, protože letěl na té části oblohy, které nepokrývá jejich zorné pole, nicméně povedlo se jej zachytit all-sky kamerou MUNI, která je součástí meteorologické stanice univerzitního dalekohledu ASA AZ800. Tento snímek prozradil také barvu tohoto bolidu – zelená až tyrkysová. Jasná zář v levé části obrazu je vycházející Měsíc a úplně v nadhlavníku určitě nepřehlédnete pozorného pozorovatele s osmi očima.

Řasy jinak

13. 4. 2025

Pro zvětšení klikněte na oba obrázky pravým tlačítkem myši, z kontextového menu vyberte položku "Zvětšit obrázek", nebo "Otevřít obrázek na nové kartě" a potom použijte tlačítko s lupou.

Asi před 8 000 lety vybuchla v souhvězdí Labutě supernova. Umírající hvězda rozhodila svůj hvězdný materiál do vesmírného prostoru a tento materiál vytvořil velice zajímavou vláknitou strukturu. Je od nás vzdálena asi 1470 světelných let a má průměr 100 světelných let. V dalekohledu si lze z naší ždánické hvězdárny za tmavých bezměsíčných nocí všimnout tohoto materiálu, který je rozprostřen v záplavě hvězd Mléčné dráhy. Jenže v při vizuálním pozorování vždy spatříme jen malý kousek tohoto monumentálního komplexu mlhovin. V celé kráse dokáže tento úhlově rozsáhlý útvar zachytit pouze fotografie pořízená objektivem s krátkým ohniskem. Ale to není vše.

Barevný obrázek vznikl v loňském roce zpracováním ze dvou filtrů: H_ALFA a OIII, tzv. bicolor. Vlevo je část mlhoviny, která se jmenuje Východní řasová mlhovina NGC 6992. V prostřední části je tzv. Pickeringův trojúhelník. V pravé části je část zvaná Koště čarodejnice NGC 6960. Tento obrázek byl již uveřejněn na internetových stránkách naší hvězdárny v článku Astroléto 2024, nicméně nyní si jej můžete prohlédnout ve vysokém rozlišení. Navíc program Pixinsight, ve kterém je obraz mlhoviny zpracován, umožňuje odstranit hvězdy. Náš interní objev spočívá ve skutečnosti, že v případě mlhovin znamená přítomnost hvězd v podstatě rušivý prvek a po jejich odstranění vynikne struktura samotných mlhovin podstatně lépe. Některých jemných struktur si člověk na obraze s hvězdami ani nevšimne i když při pečlivém prozkoumání je objeví. Snímáno bylo ve Tvrdonicích přes dalekohled: Skywatcher Evostar 72/420 s rovnačem pole/reduktorem 0,85x, celková expozice 7,5hodin. (foto Karel Koss)

Jarní neklidné Slunce

22. 4. 2024

Když namíříte náš sluneční dalekohled prakticky kdykoliv do tváře naší nejbližší hvězdy, vždy spatříte něco zajímavého a krásného. Poté, co jsem ráno vyfotografoval halový jev boční Slunce (viz https://www.hvezdarnazdanice.cz/novinky-a-clanky/zdanicke-meteorologicke-jaro-2025.html) a provedl ruční zákres sluneční fotosféry, prohlédl jsem si navíc taktéž sluneční chromosféru v dalekohledu s H-alfa filtrem a spatřil moc pěkné protuberance. Nedalo mi to, abych se je rovněž nepokusil zvěčnit, společně s rozbouřenou hladinu této červené vrstvy vznášející se nad fotosférou. Kromě protuberancí a filamentů se zachytily též sluneční skvrny, v jejichž okolí připomíná struktura sluneční plasmy piliny rozházené nad magnetem. Totografie je otočená tak, že na kresbě by se protuberance nacházely vlevo dole, zhruba na osmé hodině. (foto Karel Trutnovský)

Galaxie M106

28. 4. 2025
Pro zvětšení klikněte na obrázek pravým tlačítkem myši, z kontextového menu vyberte položku "Zvětšit obrázek", nebo "Otevřít obrázek na nové kartě" a potom použijte tlačítko s lupou.

Další astrofotka, která byla pořízena na hvězdárně ve Ždánicích. Jde o galaxii M106 v souhvězdí Honících psů. Je od nás vzdálena asi 23,8 milionu světelných let. V jejím jádře se nachází černá díra, která má hmotnost asi 36 milionu hmotnosti Slunce. Galaxie je docela jasná, viditelná i v malém dalekohledu. Galaxie je viditelná po celý rok, takže pokud bude čas, přidám H-Alfu. Na snímku jsou i další galaxie. Hned vpravo je galaxie NGC4248, a dále dvojice galaxií NGC NGC4231 (horní) a NGC4232 (dolní). (foto Karel Koss)

Parametry k foto:

Datum: od 21.3.2025 do 28.4.2025

Kamera ZWO ASI 6200 s čipem SONY IMX455 CMOS

Místo: Hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka Ždánice

Dalekohled: RC 406/3250

Rovnač pole: TS 0,8x ( zkrátí ohnisko dalekohledun a 2600mm)

Použity filtry RGBL od Baader. Spolu s filtrem L byl použit filtr IDAS PLS P2

expozice R 32*4min, G 36*4min, B 34*4 min, L 103*4min, celkem 13,5 hodin

Pointace: Skywatcher 100/500+Lacerta MGENIII

Montáž: GM4000 10MICRON

Gain 0 (u H-Alfa Gain 100), Offset 50

Snímáno s projektem NINA, zpracováno v Pixinsight.

Vápníkové Slunce

6. 6. 2025

V pátek 6. června se zúčastnil veřejného pozorování Slunce Mirek Dočekal, příznivec naší hvězdárny, který zde spoluorganizuje víkendové tábory mladých astronomů z Jihlavské astronomické společnosti. Tentokrát si sebou přivezl svoji novou barevnou planetární kameru ZWO ASI 120 MC a její citlivost otestoval na našem slunečním dalekohledu SKY-WATCHER EVOSTAR 72ED s B600 CaK vápníkovým modulem. Vápníková spektrální čára se nachází na tak krátkých vlnových délkách, že vizuálně jen stěží spatříme na fialovém kotoučku Slunce nějaké podrobnosti. Ukázalo se však, že i v této krátkovlnné oblasti spektra je kamera dostatečně citlivá, aby pěkně zobrazila pavučinovou strukturu sluneční chromosféry.

Chromosféra

11. 6. 2025

Přestože schůzky hvězdářských kroužků byly pod hlavičkou DDM ukončeny na konci května, scházíme se každou středu odpoledne i v červnu dále tak říkajíc „mimo soutěž“. Druhou červnovou středu jsme se věnovali astrokvízu z dílny Martina Kořínka (viz https://www.youtube.com/playlist?list=PLAsV0vWEEgqzV-Wl8LOLLe5RRoSVvE6xv) a rovněž jsme namířili dalekohled na Slunce. Kubovi Krmíčkovi (celkový pohled na sluneční disk) a Martinovi Kořínkovi (detailní pohled na chromosféru) moc gratulujeme k pěkným úlovkům!

Parádní sluneční ohňostroj

14. 6. 2024

Astronomický víkend připadl tentokrát na prostřední sobotu v měsíci a k veřejnosti se při pozorování Slunce připojil i náš kroužkař Martin Kořínek. A spolu s návštěvníky měl štěstí, protože plasma vykouzlila na okraji Slunce parádní ohňostroj. Prostě další překrásná protuberance zachycená našim kroužkařem Martinem Kořínkem. Když si člověk představí, že velikost naší planety je zhruba tak srovnatelná s velikostí skvrny v horní části slunečního kotouče, jedná se vskutku o ohromné hvězdné "Ignis Solaris".

Konjunkce Marsu a Regula

17. 6. 2025

Večer neušla pozornosti Martina Kořínka návštěva Marsu u hvězdy Regula, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Lva. Obě tělesa se nápadně liší barvou. Zatímco Mars v horní části snímku je nápadně naoranžovělý, za což si v minulosti „vysloužil“ označení boha války, Regulus zářící dole je horká hvězda bílé až namodralé barvou. Slabší hvězdička kousíček vpravo od Regula je pak jeho hvězdný průvodce Regulus BC. Přestože se Mars i hvězda Regulus nacházely na obloze úhlově velice blízko (jen 0,73 stupně), ve skutečnosti je dělí ohromná vzdálenost zhruba 80 světelných let. Tento obrázek pořídil Martin Kořínek pomocí svého dalekohledu Seestar S50 z Lovčic.

Solarografy

18. 6. 2025

Třetí červnovou středu jsme schůzku s našimi malými hvězdáři využili k vyhodnocení solarografů, které se nám od zimy naexponovaly v dírkových komorách na terase hvězdárny. Společně jsme nejprve naskenovali všechny fotopapíry a každý kdo chtěl, mohl si svůj solarograf dotvořit ze surových dat doma. Adam Pohanka a Vít Kramár nám potom své finální půlroční cesty Slunce po nebi poslali E-mailem zpět a tak bychom se o ně chtěli podělit i s Vámi. Moc Adamovi a Vítkovi děkujeme.

Složené Slunce

19. 6. 2025

Doposud využíval Martin Kořínek k pořizování obrazů sluneční chromosféry čistě projekční techniku tak, že podržel svůj mobil Samsung Galaxy S23 Ultra za okulárem dalekohledu, obraz nafilmoval, z filmu vybral nejlepší obrázek a jeho zpracování nechal na softwaru mobilního telefonu. Výsledky byly obdivuhodně dobré, přestože dynamický odstup mezi fotosférou a protuberancemi je značný. Nyní se pokusil výsledek ještě více vylepšit tím, že nasnímal zvlášť protuberance a zvlášť chromosféru, tak aby se na obou objevilo co nejvíc podrobností a oba obrazy potom sešil dohromady. Výsledek takto složeného Slunce posuďte sami.

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (M13)

19. 6. 2025

Konec astronomického jara a začátek léta nám každým rokem na obloze připomíná souhvězdí Herkula, který se touto dobou objevuje vysoko na obloze až je člověk překvapený, jak rychle to jaro uteklo. Vychází to právě na období letního slunovratu, kdy máme ty úplně nejkratší noci z celého roku. A vlastně jsou to spíš takové temné soumraky než noci. Když byl Herkules tak vysoko, bylo předem jasné, že tento večer bude stát za velký kulový: Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (M13).

Místo: Hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka Ždánice, dalekohled: Sky-Watcher 250/1000, snímač: zrcadlovka Canon R10, expozice: 51x30s, ISO:1600 (+ 77 DF, + 70 FF). DeepSkyStacker, Lightroom Classic. (foto Petr Hykš)

Kupa galaxií v Herkulovi (Abell 2151)

19. – 22. 6. 2025

Snímek výše zachycuje vedle hvězd z naší galaxie, které jsou stovky až tisíce světelných let daleko, pohled do vesmíru na skupinu asi 200 galaxií vzdálenou asi 500 milionů světelných let. Když z této vesmírně hloubky vyletělo světlo vstříc naší planetě, začínaly prvohory a v mořích žili první trilobiti. Na snímku mají galaxie mlhavý, neostrý vzhled a často se jedná o spirální galaxie. Když se dobře zadíváte, uvidíte jich desítky. Pohled na kupu galaxií je vlastně docela blízký tomu, jak mohl vypadat vesmír krátce po svém vzniku, když byly galaxie blízko u sebe. Kupy galaxií jako je tato spoluvytvářejí jedny z největších struktur ve vesmíru. Jsou tak velké, že se na nich projevuje vliv temné hmoty, což je neviditelná hmota, která v podstatě určuje rozložení viditelné hmoty ve vesmíru.

Místo: Hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka Ždánice, dalekohled: Sky-Watcher 250/1000, snímač: zrcadlovka Canon R10, expozice: 275x60s, ISO:1600 (+ 77 DF, + 70 FF). DeepSkyStacker, Lightroom Classic. (foto Petr Hykš)

Astronomické jaro pomalu končí, hvězdní Lvi jdou spát…

20. 6. 2025

Kolem letního slunovratu se prakticky nestmívá. Hvězdy začínají být vidět až kolem jedenácté hodiny, ale i tak severozápadní obzor stále přesvěcují paprsky Slunce, které jen neochotně sestoupilo pod obzor. A za ním se postupně sklání k obzoru i symbol jarní hvězdné oblohy – souhvězdí Lva, spolu se svým společníkem, Malým lvem, který jakoby dováděl nad jeho hřbetem. Výhodou hvězdárny ve Ždánicích je, že lampy v jejím těsném okolí můžeme v případě potřeby i vypnout a tak není problém zahlédnout dvojici jasných objektů nízko u obzoru. Ta úplně nejnižší tečka je hvězda Regulus v přední tlapě Lva a ta naoranžovělá tečka vlevo nahoru od Regula je planeta Mars. Za těch několik dní od konjunkce už se od Regula na obloze vzdálil doleva nahoru, jakoby chtěl ještě na chvíli uniknout z oslnivé náruče Slunce. Je to poslední odlesk z planetárního představení, kdy jsme mohli před několika měsíci spatřit doslova velkolepou přehlídku planet na večerní obloze. Ale nevadí. Na všem co končí je hezké to, že něco jiného zase začíná. Ať žije astronomické léto!!!

« zpět

Město Ždánice