Astronomické léto 2026

/ 25.09.2026 /

Mlhovina Severní Amerika

21. 6. 2026

(Pro zvětšení klikněte na obrázek výše pravým tlačítkem myši, z kontextového menu vyberte položku "Zvětšit obrázek", nebo "Otevřít obrázek na nové kartě" a potom použijte tlačítko s lupou.)

Symbolem letních večerů a nocí je asterismus Letní trojúhelník a nedaleko jednoho jeho vrcholu, jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě, se nachází mlhovina, která bývá za jasných bezměsíčných nocí viditelná i v loveckém triedru. Má označení NGC 7000 nebo též Caldwell 20, ale běžně se jí říká Severní Amerika, protože při troše fantazie se svým tvarem podobá právě tomuto kontinentu. Zachytit v červnu mlhovinné objekty je poměrně nesnadné, protože noci jsou krátké, Slunce zapadá jen nepříliš hluboko pod obzor a dokonce ani nenastává astronomická noc. Nicméně našemu spolupracovníkovi Martinovi Kořínkovi se to podařilo. Ke zvěčnění této kolébky hvězd a konkrétně nejjasnější části mlhoviny Severní Amerika zvané Cygnus Wall, načechrané hvězdnými větry, využil svůj dalekohled Seestar S50, fotografoval několik nocí a celková doba expozice byla 7h 16min 30s.

Západ Měsíce za horou Ötscher

29. 6. 2026

Už pár let sledujeme místa na horizontu, za kterými vychází/zapadá Slunce a Měsíc. Jedním takovým zajímavým místem jsou vrcholky Alp, které jsou skoro přesně na jihozápadním obzoru. Slunce je při své cestě po obloze spolehlivě míjí, ale Měsíc má na obloze přece jen trochu větší volnost. Párkrát do roka kolem letního slunovratu je tedy možné z jižní Moravy sledovat, jak se zapadající Měsíc skryje za vrcholy rakouských Alp. Jedna taková příležitost nastala 29. 6. 2026 asi ve 3:30 ráno.

Brzy ráno jsme tedy vstali a vyrazili směrem na Děvín, nejvyšší z Pavlovských vrchů. Byla ještě tma, když jsme lezli až nahoru. Skoro úplňkový Měsíc osvětloval bílé vápencové skály jen v místech, na která ho pustil les na vedlejším vrchu. A pak už jsme nedočkavě vyčkávali, než se červený Měsíc dotkne horizontu. (foto Petr Hykš)

Bohužel, kvůli velmi špatné viditelnosti svítil Měsíc na horizontu tak slabě, že v této fázi už vůbec nebyl vidět očima. I když Alpy nebyly vidět, vrhaly stín, což se i při špatné viditelnosti dalo zachytit pomocí fotoaparátu na vysoké ISO a dlouhý expoziční čas. Tomu bohužel odpovídá i kvalita pořízeného snímku. Astronomicky se to ale sešlo bezvadně a Měsíc zapadal prakticky přesně za horou Ötscher. (foto Petr Hykš)

Hora Ötscher focená ze vzdálenosti 155 km z vrchu Děvín o 5 let dříve, dne 26. 5. 2021. (foto Petr Hykš)

Dvě velké skupiny skvrn

3. 7. 2026

Na pátečních pozorováních Slunce vždy návštěvníkům říkáme, že přišli včas. Slunce je totiž v těchto letech prakticky v maximu své aktivity, a tak na něm můžeme pozorovat skvrny. Začátkem července byly na Slunci dvě velké skupiny skvrn. (foto Petr Hykš)

Zajímavý byl i pohled do dalekohledu upraveného na pozorování sluneční chromosféry. Okolo slunečních skvrn se tvořily komplikované smyčky – protuberance a filamenty, které stoupají vysoko nad povrch Slunce. Jedna z protuberancí na okraji Slunce byla tak jasná, že bylo možné zachytit ji na jednom snímku společně se skvrnami. (foto Petr Hykš)

Téměř úplňkový letní Měsíc

28. 7. 2026

V půlce prázdnin se Měsíc zakulatil a zdobil oblohu prakticky celou noc. Letní úplněk bývá někdy označován jako „Bouřkový Měsíc“, konec konců v létě během dne díky horkému počasí dochází často k mohutné konvekci prohřátých vzdušných mas a nejpravděpodobnějšímu vzniku bouří Jen jeden den před úplňkem zachytil našeho vesmírného souseda svým mobilním telefonem náš šikovný kroužkař Kryštof Beker.

Zatmění Slunce na hvězdárně ve Ždánicích

12. 8. 2026

Nejvíce sledovaným astronomickým úkazem letošního léta bylo bezesporu částečné zatmění Slunce, které proběhlo ve večerních hodinách těsně nad západním obzorem. Také díky médiím se spousta lidí vydala na hvězdárny, aby si mohli tento úkaz prohlédnout v dalekohledu a výsledkem byla například na naší hvězdárně historicky rekordní návštěvnost na jednorázové akci od úplně prvního otevření naší hvězdárny v roce 1965 (viz článek na adrese: https://www.hvezdarnazdanice.cz/novinky-a-clanky/mimoradne-pozorovani-zatmeni-slunce-a-perseid-ve-zdanicich.html. Dvojitý přenosný dalekohled pro pozorování sluneční fotosféry a chromosféry obsluhoval z volného prostranství před hvězdárnou náš demonstrátor Martin Svoboda a je s podivem, že se mu při enormním množství návštěvníků vůbec povedlo jeho mobilem zachytit pohled do okulárů obou těchto dalekohledů. Horní obrázek ukazuje sluneční fotosféru přes neutrální žlutý filtr a spodní obrázek chromosféru s protuberancí, těsně před tím, než se Slunce začalo schovávat za horizont.

Ukousnuté Slunce nad Pálavou

12. 8. 2026

Kdo vyrazil pozorovat zatmění Slunce sám někam do přírody, měl klid a vyhrál. Ovšem každá krajinářská astrofotka potřebuje přípravu. Pokud například chcete zachytit nějaký objekt, nebo astronomický úkaz s nějakým pěkným a zajímavým horizontem, je potřeba předem si naplánovat místo, odkud se pokusíme momentku zachytit. Asi potom si přát dobré počasí. Takto se povadlo zvěčnit zapadající srpek Slunce koupající se v oblacích vedle vápencového bradla Děvín na Pálavě našemu spolupracovníkovi Karlu Kossovi.

Ve stínu Měsíce ve Španělsku

12. 8. 2026

Poměrně hodně astronomů vyrazilo letos v létě za úplným zatměním Slunce do Španělska. Jedním z nich byl i náš spolupracovník Petr Hykš, který si vyhlédl parádní místo s výhledem na zatmělé Slunce nad horami. A jelikož mu počasí přálo na jedničku, povedlo se mu pořídit i tuto parádní krajinářskou astrofotografii, která se stala i podkladovým obrázkem na plakátu jeho přenášky „Cesta do stínu Měsíce“, která zazní na naší hvězdárně ve čtvrtek 8. října 2026 v 19:00 hodin. Jste srdečně zváni!

Úplné zatmění Slunce zachycené tužkou

12. 8. 2026

Bývala kdysi doba, kdy se v astronomii široce uplatňovala ruční kresba a touto metodou byly učiněny dokonce i některé zajímavé historické objevy. Například kresba sluneční koróny pořízená během úplného zatmění Slunce dne 12. června 1860 Tempelem v Torreblance ve Španělsku ukázala jako první na světě výtrysk koronární látky (tzv. CME) – viz https://www.researchgate.net/figure/Drawing-of-the-corona-as-it-appeared-to-Tempel-at-Torreblanca-Spain-during-the-total_fig1_227260876. Stejnou metodu použil o 166 let později i Jindřich Jelínek, který zachytil rovněž ve Španělsku podobu bílé sluneční koróny tužkou. Pozorování bylo provedeno jen očima bez dalekohledu, barvy jsou invertovány, světlá skvrna u levého okraje temného měsíčního disku je protuberance.

Slzy svatého Vavřince

12. – 13. 8. 2026

Asi hodinu po západu „vykousnutého“ Slunce potemněla obloha natolik, že začaly být pozorovatelné meteory. S návštěvníky jsme pozorovali dalekohledem Dobson D400 klenoty večerního hvězdného nebe a v mezičase se návštěvníci pokoušeli „odlovit“ nějakou tu Perseidu, neboli slzu svatého Vavřince. A protože jich padalo docela hodně, každý nějakou tu svoji „padající hvězdičku“ zahlédl a mohl si něco moc hezkého přát. Obrázek výše pořídila citlivá televizní kamera meteorické sítě CSMON, která je nainstalovaná na střeše ždánické hvězdárny. Na níže uvedené adrese si můžete pustit časosběr z této kamery z noci z 12. na 13. srpna 2026. Možná budete překvapeni, že kromě meteorů spatříte také velké množství letadel a satelitů, které létají po celou noc a dokonce sem tam i nějakého netopýra…

Viz https://youtu.be/u59SB4YBRPY.

« zpět

Město Ždánice