/ 15.08.2026 /

Dne 12. srpna 2026 nastalo zatmění Slunce, což byl zcela jistě nejsledovanější astronomický úkaz v Evropě letošního roku. Pás totality, odkud bylo možné pozorovat úplné zatmění, procházel z Arktidy přes Grónsko a Island až do Španělska a končil nedaleko jeho pobřeží ve Středozemním moři. Spousta zájemců o toto astronomické představení proto odcestovala nejčastěji do Španělska, nebo i na Island, odkud se mohli pokochat pohledem na opravdu černé Slunce. Ze Ždánic bylo toto zatmění pozorovatelné pouze jako částečné a největší zákryt Slunce Měsícem nastal prakticky při západu Slunce. Toto zatmění se těšilo široké publicitě ve sdělovacích prostředcích, a tak nejen ve Španělsku, ale i v naší zemi byl o pozorování tohoto úkazu opravdu obrovský zájem. Program na naší hvězdárně začínal oficiálně v 19:00 hodin. Připraven byl krátký pořad o zatměních a průvodních jevech tohoto úkazu v planetáriu, a k dispozici byly také dvě pozorovací stanoviště. V kopuli sloužily ke sledování zatmění hned čtyři dalekohledy (s neutrálním filtrem, projekční, chromosférický (H-alfa) a druhý chromosférický zobrazující Slunce v čáře vápníku (CaK), jehož obraz se promítal na obrazovku) a na volném prostranství před hvězdárnou byla postavena přenosná dvojice dalekohledů pro pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Návštěvníci si mohli též zapůjčit několik desítek brýlí a fólií na pozorování zatmění. Celý krásný úkaz pro nás končil prakticky se západem Slunce a těsně po jeho konci byl pro velký zájem zopakován ještě jednou, v pořadí už po páté, pořad v planetáriu. Potom jsme v 21:00 hodin postavili do parčíku před hvězdárnou dalekohled Dobson o průměru 40 cm a na soumračné obloze sledovali nejprve večernici – planetu Venuši a poté i další vesmírné objekty. Postupně se setmělo a na obloze se objevila Mléčná dráha. Vypli jsme okolní pouliční lampy a užívali si krásný teplý letní hvězdnatý večer. V zorném poli Dobsona se postupně střídaly objekty hlubokého vesmíru a kdo se zrovna nedíval do okuláru, hleděl vzhůru a snažil se „odlovit“ nějakou tu Perseidu, alias létavici, alias povětroň, alias padající hvězdu, alias meteor. A létalo jich opravdu hodně, takže každý jich uviděl hned několik a mohl si zkusit trénovat svá přání. Toto mimořádné pozorování zatmění Slunce a Perseid navštívilo více než 300 zájemců a my jsme si moc přáli, aby se jim u nás na naší hvězdárně líbilo a aby se k nám zase časem postupně vraceli. Veliký dík patří také Miloslavě Molešové a Jitce Adamíkové, kteří pomáhali v pokladně a také našim kroužkařům a mladým spolupracovníkům Martinovi Svobodovi, Jakubovi Krmíčkovi a Lukáši Švábíkovi, kteří se ujali demonstrátorské role u dalekohledů a bez jejichž pomoci bychom takovýto nápor návštěvníků nemohli zvládnout. DÍÍÍK!!!

Již ve tři čtvrtě na sedm byla na naší hvězdárně spousta návštěvníků. (foto Vladimír Kotík)

Zlatá hodinka. Pozorování zatmění Slunce je v plném proudu, prostranství před hvězdárnou chodba, planetárium i kopule jsou plné návštěvníků. (foto Olga Kracíková)

Pozorování zatmění v západní kopuli. (foto Jakub Krmíček)

Vykousnuté Slunce zobrazené projekční metodou. (foto Jakub Krmíček)

Nejen v kopuli, ale i na prostranství před hvězdárnou se mohli zájemci bezpečně podívat do tváře naší nejbližší hvězdy dvěma dalekohledy. (foto Olga Kracíková)

Těsně před západem Slunce se na fasádě hvězdárny objevily ve stínu stromu sluneční srpky – zobrazení tvaru Slunce dírkovou komorou, kterou tvořily mezírky v koruně stromu. (foto Olga Kracíková)

Náš spolupracovník Petr Hykš odcestoval za úplným zatměním Slunce do Španělska a štěstí na počasí mu přálo stejně jako nám. Na podzim se můžete těšit na jeho přednášku „Ve stínu Měsíce“.

Po západu Slunce se návštěvníci v 21:00 hodin přesunuli do parčíku na večerní pozorování. Nad jihozápadním obzorem zářila jako kidně jako diamant večernice Venuše.

Po setmění začal čtyřicentimetrový Dobson vykreslovat parádní pohledy do nebe.

Nad hlavou pak létaly návštěvníkům „slzy svatého Vavřince“ a bylo jich hodně. Takto například zaznamenala tuto noc na střeše naší hvězdárny automatická meteorická kamera pracující v síti CEMeNt.

A takto zaznamenala maximum meteorického roje Perseidy velmi citlivá ždánická kamera v síti CSMON.