Ždánické meteorologické léto

/ 08.09.2026 /

Červánky a červená duha

9. 6. 2026

Letošní meteorologické léto odstartovala svými meteo-úlovky naše věrná návštěvnice Dagmar Freiwaldová, která ze ždánického motýlího ráje vyfotografovala červánky a červenou (monochromatickou = jednobarevnou) duhu. Ta není vůbec běžná, protože bývá vidět pouze při východu nebo západu slunce, když se načervenalé (odmodralé) sluneční světlo láme v dešťových kapičkách na jednotlivé barvy – a převažuje mezi nimi právě červená složka světla. Málokdy se při dešti najde nízko nad obzorem skulinka v oblacích, kudy by mohlo zapadající slunce vytvořit na dešťových kapičkách červenou duhu. Gratulujeme k velmi povedenému úlovku.

Příchod studené fronty

12. 6. 2026

V pondělí 8. června přišla studená fronta a přinesla sebou oblaka, díky kterým bylo v následujícím týdnu zataženo. V pátek jsme z hvězdárny sledovali oblaka nízkého patra Stratocumulus, která utvářela souvislou vrstvu (stratiformis) a v některých částech měla turbulentní charakter zvýrazněný propady vzduchu v menších oblačných kapsách (mamma). Byla také vynikající dohlednost, díky které působila Pálava na obzoru nezvykle tmavým dojmem. Nad Pálavou měla oblaka velmi fotogenický pruhovaný ráz. (foto Petr Hykš)

Stratocumulus s doprovodnými oblaky mamma, které se prověšovaly pod základnou oblaku v důsledku sestupu chladného vzduchu. (foto Petr Hykš)

Detail oblaku Stratocumulus stratiformis opacus mamma. (foto Petr Hykš)

Tropy na začátku léta

19. 6. 2026

V druhé polovině června nastala změna počasí a přišly tropické dny a noci. Za těchto teplých, letních dnů převládala jasná obloha, na které se objevovala hlavně kupovitá oblaka spodního patra Cumulus se slabým vertikálním rozvojem (humilis až mediocris). To ukazovalo na velmi nízké hodnoty atmosférické vlhkosti. Jiná oblaka jako Cirrus nebo Stratocumulus se vyskytovala spíše výjimečně. Překvapilo nás také, jak rychle letos zezlátlo obilí. První sklizeň obilí kombajnem jsme zaznamenali už 25. června na poli nad Uhřicemi. (foto Petr Hykš)

Podle meteorologické stanice ČHMÚ ve Ždánicích stoupaly maximální denní teploty vzduchu běžně nad 30 °C. Vlna veder vyvrcholila v sobotu 27., v neděli 28. a v pondělí 29. června. Nejvyšší zaznamenaná teplota vzduchu ve Ždánicích v těchto dnech nakonec dosáhla 36,9 °C (sobota) a 37,7 °C (neděle) a 37,5 °C (pondělí). Takto vysoké teploty na začátku léta nejsou běžné a jsou jedním z důsledků klimatické změny způsobené hlavně spalováním fosilních paliv.

Oblačné stíny

30. 6. 2026

Když už jsme bilancovali statistiku letošního června, který byl na bouřky ještě chudší než ten loňský a ani dalších meteorologických jevů nám nedopřál tolik, jako minulé červny, připravil si pro nás poslední červnový den nakonec jednu úžasnou souhru náhod. A nejedná se pouze o oblak ve tvaru obráceného písmena E (na snímku výše). (foto Petr Hykš)

K Brnu postupovala zvlněná studená fronta a vrcholky bouřkových oblaků vrhaly dlouhé stíny přes celou oblohu. Panorama níže zachycuje asi 180° pohled od východu na západ (zleva doprava). Pomineme-li jeden dlouhý oblačný stín z 13. srpna 2024 (viz Ždánické meteorologické léto 2024), pak jsme obdobný celo-oblohový výskyt oblačných paprsků v okolí Ždánic pozorovali naposledy 28. srpna 2016, čili asi před 10 lety.

(Pro zvětšení klikněte na obrázek výše pravým tlačítkem myši, z kontextového menu vyberte položku "Zvětšit obrázek", nebo "Otevřít obrázek na nové kartě" a potom použijte tlačítko s lupou.)

Podobnou fotografii najdeme na stránkách www.atoptics.org.uk/atoptics/skywide.htm, která je prezentována jako unikátní fotografie ukazující, že krepuskulární a antikrepuskulární paprsky jsou v podstatě jeden a týž jev, který však málokdy vidíme celý, protože při pohledu na jih jsou paprsky méně výrazné než při pohledu na východ či na západ. (foto Petr Hykš)

Oblačné stíny se sbíhaly v bodě přesně naproti slunci jako antikrepuskulární paprsky. (foto Petr Hykš)

O pár momentů později se na opačné straně oblohy okolo zapadajícího slunce vytvořily také paprsky krepuskulární, které jsou poměrně běžné. V tomto případě mají červené zbarvení, podobně jako zapadající slunce. Mezi paprsky světla ale opět můžeme najít i stíny, které jsou tentokrát způsobeny nerovnou základnou bouřkového oblaku. (foto Petr Hykš)

Po západu slunce jsme sledovali, jak bouřkovými oblaky procházejí blesky, které je pravidelně rozsvěcí. Bleskově aktivní byl především oblak postupující směrem k Brnu, na kterém se vytvářela oblaka mamma. (foto Petr Hykš)

Některé blesky směřovaly dolů a pravděpodobně zasáhly některé hromosvody v Brně. (foto Petr Hykš)

Když blesková aktivita utichla, objevila se nad severním obzorem ještě mezosférická noční svítící oblaka (NLC). Za bouřkovou kovadlinou prosvítala jen jejich malá část. Nicméně, podle záznamů z kamer zaměřených na sledování NLC se jednalo o první letošní jasný a plošně výrazný úkaz tohoto typu. (foto Petr Hykš)

Dvojitá duha

15. 7. 2026

Večer před západem Slunce ozdobila oblohu nad Ždánicemi a hvězdárnou překrásná a poměrně sytá dvojitá duha. Část oblohy uvnitř duhy bývá o něco světlejší než obloha vně. Oblouk duhy vzniká lomem slunečního světla v kulatých vodních kapičkách, které padají k zemi ve formě deště. Duha se klene vždy naproti Slunci a i když se jedná zejména za bouří o poměrně častý meteorologický jev, vždy potěší. Říká se, že tam, kde se duha vnáří do země se prý nachází poklad. Náš ždánický poklad je však přesně pod duhou. (foto Karel Trutnovský)

Světelný paprsek

17. 7. 2026

V pátek večer jsme si povšimli mezery v oblačnosti nad jihozápadním až západním horizontem a říkali jsme si, že by mohl být hezký západ slunce. Západ slunce jako takový jsme však neviděli, protož před sluncem mezitím vyrostl bouřkový oblak. Nakonec nás ale zaujal světelný paprsek, který si našel skulinku v mezeře mezi vrcholky bouřkového oblaku a částečně osvítil oblačnou vrstvu nad námi. Zároveň padal slabý déšť, takže v místech, kam dopadalo sluneční světlo, se vytvořila i dvojitá duha. Z našeho pohledu to bylo přímo nad Věteřovem. (foto Petr Hykš)

Protože byl pátek, tak jsme na večerním pozorování s veřejností v kopuli sledovali setkání Měsíce s Venuší a také 60 km vzdálenou blýskavici nad Tišnovem. (foto Petr Hykš)

Bouřkový oblak pravidelně rozsvěcely blesky a některé z nich probíhaly i mimo samotný oblak. (foto Petr Hykš)

A takto na třech snímcích výše zachytil tuto postupně odcházející bouři plnou blesků na Ždánickým lesem náš šikovný kroužkař Lukáš Švábík. Video, které pořídil na svůj mobil si můžete prohlédnout na adrese: https://youtu.be/GfEoX65WEII. 

Krepuskulární paprsky ještě jednou

18. 7. 2026

I dalšího dne v sobotu jsme trávili čas na hvězdárně a tentokrát nám západ slunce neunikl. Navíc ho skvěle doplňovala hra oblačných stínů a paprsků světla – krepuskulární paprsky. Pozorně jsme sledovali i opačnou stranu oblohy, ale antikrepuskulární paprsky se tentokrát neukázaly. (foto Petr Hykš)

Minitornádo

12. 8. 2026

Minitornádo, alias „rarášek“, alias „čertík“ je velmi krátkodobý meteorologický jev. Jedná se o větrný vír, který zpravidla vydrží jen několik sekund. Ideální podmínky jsou jasná obloha a bezvětří. Rarášci vznikají nejčastěji za teplých letních dnů, kdy se země prohřívá od Sluníčka a kdy vzniká termické proudění, které se občas zatočí, protože tekutiny se obecně snáze přenášení z místa na místo při uspořádaném krouživém pohybu s minimem turbulencí. Rarášci jsou většinou neškodní. Podobné jevy jsou známé i z planety Mars, kde rarášci čistívali zaprášené solární panely marsochodů Spirit a Opportunity a prodlužovaly tak jejich životnost. Tento kousek byl zachycen z kopule naší hvězdárny směrem na obec Věteřov, videozáznam tohoto jevu si můžete prohlédnout na adrese: https://youtu.be/Wt2IPCpUdzA. (foto Jakub Krmíček)