Ukousnutý Měsíc nad Ždánicemi

/ 17.05.2022 /

Ukousnutý Měsíc nad Ždánicemi 16. května 2022 v čase 04:41 hodin. Oblast lemující zemský stín se jeví mírně načervenalá, protože právě zde prochází poslední paprsky Slunce těsně nad zemským povrchem. Díky intenzivnímu rozptylu krátkých vlnových délek v atmosféře Země přichází ze Slunce do těchto oblastí přímo jen dlouhovlnné červené světlo a Měsíc se v těchto místech jeví, jako by byl osvětlen červenou baterkou.

 

Když se Slunce, Země a Měsíc seřadí přesně do jedné přímky, nastává úplněk nejúplňkovatější. A světe div se, Měsíc přitom není na obloze prakticky skoro vůbec vidět! Ocitne se totiž v zemském stínu, velice výrazně potemní a jeho barva se změní na červenou. Jarní měsíční zatmění bylo v celém svém průběhu pozorovatelné například z Ameriky. Například na Evropské jižní observatoři v Chile se odehrávalo vysoko nad severním obzorem a musela to být úchvatná podívaná. Ze Ždánic byl patrný pouze začátek tohoto úkazu, ale i tak to stálo za to. Krásná jasná obloha, tepelná pohoda byla v pohodě, prostě, lepší počasí jsme si nemohli přát. A tak několik návštěvníků, kteří si v pondělí ráno přivstali a přišli na naši hvězdárnu, určitě nelitovali. Pro každý případ byl pro ně připravený i pořad o měsíčních zatměních v planetáriu, ve kterém jsme se přenesli i na Evropsoku jižní observatoř, ale nejlepší bylo pozorovat tento úkaz na vlastní oči. Z pozorovací terasy jsme viděli, jak se jasný úplňkový měsíční kotouč počal v levé horní části nejprve zakalovat, aby se následně ukázal oblouk zemského stínu postupně ukusující Měsíc. Člověk si mohl úplně představovat, jak asi veliká je naše planeta na měsíční obloze a jak kdysi, ještě před začátkem našeho letopočtu, pozoroval tento úkaz například Eratosthenés z Kyrény, aby si potom dokreslil oblouk zemského stínu do celého kruhu a odhadl tak, kolikrát je naše planeta větší než Měsíc…

 

Pět minut po čtvrté hodině ranní se měsíční úplněk jevil ještě docela normální. Pozornějšímu pozorovateli však neuniklo, že v levé horní části začal být jakoby „zakouřený“. Kdybyste byli astronauti na měsíčním povrchu, spatřili byste, jak se před Slunce nasouvá Země a slunečního světla postupně ubývá.

 

Čas: 04:24 hodin, prakticky celý Měsíc je již v polostínu, na celém Měsíci již nastalo částečné zatmění Slunce. Již to nebude dlouho trvat a v levé horní části měsíčního kotouče se objeví plný zemský stín.

 

Čas: 04:31 hodin, nastala fáze částečného zatmění Měsíce. Na části povrchu Měsíce, kde se nachází plný stín Země, se již Slunce zcela schovalo za zemské těleso.

 

Čas: 04:35 hodin, stín zvolna postupuje po povrchu Měsíce, rychlostí asi 1 km za sekundu.

 

Čas: 04:41 hodin, obloha začíná světlat. Jak se Měsíc sklání k obzoru, přesně na protilehlé straně rozjasňuje postupně Slunce oblohu.

 

Čas: 04:45 hodin, Stín po Měsíci znatelně pokročil a již výrazně svítá. Před Měsícem proletělo letadlo.

 

Čas: 04:49 hodin, celý Měsíc získává nápadně růžovou barvu. Stejně jako Slunce, nízko nad obzorem totiž nečervená, ale doslova „odmodrává“, jak se krátkovlnná složka jeho světla rozptyluje v zemské atmosféře.

 

Čas: 04:51 hodin, Měsíc je již asi z poloviny ve stínu Země a velice rychle se blíží k obzoru. Nepozorný člověk by si snad podle tohoto obrázku mohl myslet, že zapadá Měsíc kolem první čtvrti a je tudíž nikoliv ráno, ale večer.

 

Čas: 04:54 hodin, poslední okamžiky, kdy bylo možné spatřit Měsíc ze Ždánic. Obloha již velmi zesvětlala a kontrast rychle klesá. Tak ahoj Měsíci a děkujeme Ti za moc pěkné divadlo!

A když Měsíc zapadl, zůstal na obloze ještě tzv. "Venušin pás", narůžovělá oblast na nebi viditelná naproti Slunci, které bylo tou dobou ještě pod obzorem. Jedná se v podstatě o červánky ve vysoké atmosféře a ta šedavá oblast těsně u obzoru, je stín naší planety Země vržený do atmosféry. Za pár chvil vyjde Slunce a bude nový den.


« zpět