Tornáda v měnícím se klimatu

/ 07.10.2025 /

Tornáda patří mezi nejničivější a prakticky nejhůře předpověditelné projevy počasí na Zemi. Přestože jsou v naší geografické oblasti poměrně vzácná a v Evropě se vyskytují především na mořském pobřeží, jejich síla a následky dokáží být i devastující. Pro pochopení těchto jevů je důležité porozumět tomu, jak vznikají, jak se projevují a jak se od sebe liší. A právě těmto otázkám se věnuje RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který byl naším vzácným hostem.

Základním předpokladem pro vznik tornád jsou silně rozvinutá bouřková oblaka složená z ledových krystalků a vodních kapek, které se tvoří ve vzduchu kolem kondenzačních jader. V těchto oblacích jsou velice rychlé vzestupné proudy (až 50 m/s), ve kterých se tvoří led. Zajímacé je, že v našich zeměpisných šířkách každá kapička, která spadne v dešti na zem se původně narodila vysoko v oblaku jako malý ledový krystalek. Hmotnost vody, kterou obsahuje typický bouřkový oblak a kterou ve vzduchu drží vzestupný proud, je asi milion tun a celková energie skupenského tepla, které se uvolňuje při vzniku kapek odpovídá síle asi 40 hirošimských atomových bomb! Na rozdíl od atomové bomby se však energie z bouře uvolňuje postupně řádově desítky minut, takže následky nejsou tak strašlivé. Nicméně může spustit tornádo. Vzdušný vír z přehřátého vzduchu bez mateřského oblaku se nazývá „rarášek“, ale tornádo musí být ukotveno v oblaku a musí se dotýkat země. Pokud pozorujeme pouze podoblačný rotující trychtýř, říkáme mu „tromba“, nebo „kondenzační chobot“. Relativně nedávný překvalivý objev je, že i když to na první pohled nevypadá, tornádo si buduje rotaci od země a vzniká odspoda nahoru.

Tornádo je tedy vír, který potřebuje někde na zemi nasbírat rotaci, neboli vorticitu. Slabé bouře ji musí mít „předpřipravenou“, silné bouře si ji dokáží vytvořit samy. Klíčovým faktorem pro vznik tornáda je střih větru. V případě slabých tornád to může být typicky rozdílný směr větru na mořském pobřeží a proto je 70% evropských tornád slabších a v blízkosti moře. V tomto případě vzniká vertikální rotace, podobná třeba vírům v potoce, kde je proud vody přibržďován břehem. Silná tornáda vznikají naopak rozdílem v rychlosti a směru větru v různých výškách. Tento střih způsobí, že se v atmosféře začne vytvářet horizontální rotace. Pokud bouřkový výstupný proud tuto rotaci „zvedne“ směrem vzhůru, může se z ní vytvořit rotující sloup vzduchu – mezocyklona. Z této rotující bouře „supercely“ vypadávají pak na boku silné srážky a na zemi se začne rozlévat bazén studeného vzduchu. A na čele této postupující kaluže studeného vzduchu vzniká opět přízemní rotace a když tuto rotaci do sebe supercela nasaje, může vzniknout silné tornádo. Pro bouři však absolvovat celý tento proces není vůbec snadné a tak zdaleka ne z každé supercely vzniká tornádo. Je ale možné, že si blízké supercely navzájem vypomáhají…

Sílu a intenzitu tornád popisuje tzv. Fujitova stupnice z roku 1971, rozlišující tornáda podle výše škod na majetku. Nejslabší stupeň byl 0, nejsilnější 5. Tato stupnice však byla dosti hrubá a tak se v roce 2007 zavedlo v USA podrobnější škálování, které bylo následně upraveno podle evropských podmínek a tak vznikla dnes používaná Mezinárodní Fujitova stupnice (IFS). V současnosti uvažujeme celkem 9 tříd, přičemž nejslabší IF0 představuje rychlost větru 90 km/h a nejsilnější IF5 vítr nad 470 km/h.

Na Zemi existují oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku tornád. Známé jsou například některé oblasti v USA, kde jsou také k dispozici delší pozorovací řady. Nejvíce tornád zde pravidelně vzniká v dubnu a květnu, nicméně silná tornáda mohou nastat i mimo toto období. Tornáda souvisí též s výskytem hurikánů. Během posledních dvou let byl v USA zaznamenán nadprůměrný počet tornád, v Evropě bylo v roce 2024 zaznamenáno 941 tornád. Je to hodně, nebo málo? Nevíme. Statistiky meteorologů závisí na hlášení očitých svědků a těch bylo v minulosti, když ještě neexistovaly mobilní telefony ani internet, jistě méně. Díky chrlení obrovského množství skleníkových plynů do atmosféry roste postupně globální teplota planety a klima se mění. Více tepla znamená více vodní páry a globálně pak více bouří. Avšak vzhledem k tomu, že se nejvíce otepluje Arktida, začíná být menší teplotní rozdíl mezi severem a jihem, což tlumí energie větru. Tyto dva faktory jdou proti sobě a podle dlouhodobých statistik z USA se dnes situace jeví tak, že obecně ubývá dní s tornády, ale přibývá dnů, kdy je více tornád. Silných tornád je tedy víceméně stále stejně. Postupně se také projevují časové a prostorové změny tornád, takže tornáda se v USA vyskytují ve větší míře v oblasti velkých jezer a hlavní oblast tornád na jihu USA se přesouvá více na východ, z prérií do obydlenějších částí USA.

V naší republice se vyskytují zhruba tři tornáda ročně, často se o nich dozvíme jen na základě snímkování polehlého obilí, nebo vývratů v lese, které svědčí o tom, že se vítr točil. Velmi silné tornádo (třídy 4), které večer 24. června 2021 zpustošilo obce na Hodonínsku bylo spíše výjimkou. Obecně nelze předpovědět, kdy a kde se tornádo, nebo silná bouře v naší republice vyskytne. Lze určit pouze plošnou pravděpodobnost pro oblasti velikosti řádově Moravy, ale tornádo je přitom záležitost velmi lokální. Tornáda se v naší republice mohou vyskytovat prakticky všude, často však projdou nad neobydlenou krajinou, takže se o nich ani moc neví a nepíše. Ale když už byste měli tu velikou smůlu a tornádo vás zasáhlo, je potřeba se pokusit především vyhnout otevřeným prostranstvím a ukrýt se před poletujícími troskami, které jsou velmi nebezpečné. Naštěstí se však u nás jedná v případě tornád o poměrně vzácný přírodní jev.

Přednáška dr. Petra Zacharova byla v podstatě volným pokračováním minulé přednášky dr. Petra Hykše z Noci vědců a toto atraktivní téma přilákalo opět více návštěvníků, než je nominální kapacita sálu ždánického planetária.

Čáry máry bum! Ejhle oblak - u nás na jižní Moravě vznikl stylově v demižonu…

Kterým směrem se točí tornádo? Správná odpověď – přesně jako vír ve výlevce, tedy náhodně. Vzhledem k velikosti těchto vírů se to totiž nedá jednoznačně určit, záleží na místních počátečních podmínkách. U tornáda záleží, jakým směrem na začátku fouká a například u vany záleží především na tvaru dna a na tom jak vytahujete špunt a na kterou stranu vylézáte z vany... Coriolisova síla zde sice působí, ale u tak malých rozměrů, jako mají tornáda, jsou její účinky prakticky zanedbatelné. Dominantní roli však Coriolisova síla hraje u velkých útvarů jako jsou například hurikány, které mají rozměry mnoha set nebo i tisíc kilometrů. Velké tlakové níže, které ovlivňují počasí v České republice, jsou také vždy levotočivé a točí se proti směru hodinových ručiček.

Velice dobrá a chutná ohnivá show pokračovala pro vytrvalé zájemce i po přednášce. Zde však vzestupný proud nerotoval, nýbrž vytvářel spíše turbulence.

Místa s největší pravděpodobností výskytu tornád na Zemi. Na rozdíl od hurikánů, které vznikají vždy nad teplým otevřeným mořem, vznikají tornáda výhradně nad pevninou, nebo v její bezprostřední blízkosti.

Kumulativní graf počtu pozorovaných tornád v USA během roku. Červeně je vyznačen počet tornád v loňském roce 2024, čárkovaná slabá čára nahoře je s odstgupem rekordní rok 2023 a černá silná čára ukazuje dlouhodobý průměr. Při interpretaci tohoto grafu je však potřeba brát v úvahu skutečnost, že v minulosti byla slabší tornáda více opomíjena a tak to nemusí ještě jednoznačně znamenat skutečný nárůst jejich počtu.

Výskyt a počet tornád nad Evropou v roce 2024 a počet zaznamenaných tornád v ČR v uplynulých letech. Nula zde neznamená, že žádné tornádo v daném roce nenastalo, znamená pouze, že nejsou žádná pozorování.

Ukázka předpovědní mapy pro den, kdy se na Hodonínsku vyskytlo ničivé tornádo. Je vidět, že oblast s největším rizikem označená fialově "3" je veliká prakticky jako celá Morava. Lépe to zatím předpovědět bohužel neumíme a v blízké době zřejmě ani umět nebudeme...

Další zajímavé a přehledné zpracování problematiky tornád a bouří si můžete prohlédnout pomocí tohoto QR kódu.

RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. na ždánické hvězdárně spolu s našimi stálými návštěvníky z Prostějova. Zájemci o meteorologii a speciálně problematiku tornád si také mohli z hvězdárny odnést brožuru „Tornádo“ z edice Věda kolem nás, jejímž spoluautorem je též dr. Petr Zacharov.