/ 20.04.2026 /

Timelapse, neboli časosběr, je proces, při kterém se série statických snímků pořizuje v pravidelných intervalech a později se skládají do plynulého videa. Tato technika umožňuje zrychlit čas a sledovat změny, které by jinak byly příliš pomalé nebo nepostřehnutelné. RNDr. Martin Setvák, CSc. je náš přední meteorolog, který se profesionálně věnuje družicové meteorologii a ve volném čase se baví intervalovým snímáním oblaků a různých zajímavých jevů. Tato videa jsou neobyčejně zajímavá a krásná (viz www.setvak.cz).
Velikost zrychlení záznamu reality (součin intervalu snímání a rychlosti přehrávání snímků za sekundu) používáme podle toho, co chceme pozorovat i podle toho jaké vybavení používáme, zejména podle ohniska použitého objektivu. Běžně se například v meteorologii využívá interval snímání od 5 do 30 sekund a objektivy spíše širokoúhlé s kratším ohniskem. Dobré je nemít nastavené automatické ostření, ani automatickou změnu expozice. Výjimkou je, pokud plánujete snímat časosběr po velmi dlouhou dobu, když se extrémně mění světelné podmínky, například mezi dnem a nocí. Pak je potřeba využít nastavení změny délky expozice a citlivosti během snímání. Je podstatné mít dostatečně pevné uchycení kamery, nebo fotoaparátu. Vhodný je nějaký pevný, větruodolný stativ s háčkem pro zavěšení závaží, nebo svěrku například na zábradlí. Využít lze i motorizované posuny kamery, nebo stabilizátory vhodné například pro lovce bouří. Pokud má přístroj software s možností intervalového snímání, doporučuje se využít toho, nebo externí časovač (např. bezdrátovou, nebo kabelovou spoušť, přičemž kabelová je vhodnější z důvodu úspory energie). Je vhodné nastavit používání elektronické závěrky. Důležité je rovněž mít přístroj opatřen externí baterií, resp. powerbankou, která zvládne zásobovat foťák i po několik hodin. Ideální je snímat do RAW formátu, protože toto nabízí výrazně širší možnosti následného zpracování. Martin Setvák využívá programy LRTimelapse a Adobe Lightroom Classic. A zapomenout se samozřejmě nesmí ani na dostatečnou kapacitu paměti pro ukládání snímků.
Je užitečné, když pozorovatel zná místní podmínky i předpokládaný vývoj počasí. Zajímavé časosběry jsou třeba takové, když se sledovaný objekt vynoří z mlhy. Pro noční snímání je kromě lokality s tmavou oblohou nutné též teplé oblečení, jídlo, teplé pití a červená čelovka, popřípadě nesvítící auto do kterého se lze schovat.
Pořízení časosběru se na první pohled nemusí zdát nijak složité, zejména když mnoho přístrojů má již dnes tuto funkci zabudovanou v sobě a stačí jen zmáčknout tlačítko... Jenže všechno chce své. Přednáška byla doplněna velikým množstvím časosběrných videí oblaků i noční oblohy. Úžasné byly třeba timelapsy z Kanárských ostrovů s odborným výkladem Martina Setváka o zachycených oblacích, nebo pozorování šelfových oblaků před supercelami a bouří pořízené přes infračervený filtr. Aby však bylo možné docílit takovýchto pozoruhodných výsledků, je potřeba používat vhodné a kvalitní vybavení, porozumět dobře ovládacímu programu a prostě vědět jak na to. Martin Setvák je vědec a meteorolog zabývající se zejména družicovou meteorologií. Mezi jeho zájmy patří zpracování nočních družicových snímků Země, na kterých jsou patrné světelné vlny airglow způsobené například silnými bouřemi. Mezi sny a cíle Martina Setváka patří zachytit tyto airglow současně z družice i časosběrem ze země. V současné době jsou již k dispozici data z družic Meteosat třetí generace a pokud se vše podaří odladit, mohlo by se to snad s trochou štěstí povést, i když to nebude zrovna jednoduché. A kdo ví, třeba se tak povede odhalit i něco nového a zajímavého, tyto bouře bývají občas doprovázeny i červenými skřítky, které když na časosběrných snímcích zachytíte, možná Vám splní přání…

Přednáška RNDr. Martina Setváka, CSc.

Celoplanetární časosběr Martina Setváka. Na základě pozorování satelitu Meteosat druhé generace sestavil Marti Setvák pozoruhodné video zobrazující pohyb mas vodní páry v atmosféře naší planety. Tento unikátní časosběr jsme si v úvodu přednášky promítli na celou kopuli planetária a Země jakoby najednou „dýchala“ v jednodenním rytmu…

Časosběr oblaků prozradil, že vzduch se chová jako tekutina i když to na první pohled v reálném světě nemusí být patrné. Martin Setvák se nebojí pořizovat časosběrná videa v protisvětle, jak tomu bylo i na Kanárských ostrovech na ostrově Tenerife.

Kvalitní vybavení je základ úspěchu. Sestava pro pořizování krásných časosběrných videí na ostrově La Palma.

Mrakopád valící se přes hřeben na La Palmě.

La Palma je ostrov zaslíbený i pro noční časosběry, protože zde není relativně moc toristických rezortů. Na časosběru je patrné červené i zelené airglow, které se na nebi objevilo před začátkem svítání.

Zvířetníkové, neboli zodiakální světlo z Madeiry.

Pozor na zvídavé koníky v Alpách.

Udělat pěkný časosběr s přechodem mezi dnem a nocí je opravdová výzva. Na Horské Kvildě bylo potřeba si předem naplánovat i kompozici, aby se Mléčná dráha objevila tam kde měla.

Noční svítící oblaka (NLC) nad Prahou.

Šelfový oblak nad Prahou nasnímaný širokoúhlým objektivem z bytu Martina Setváka. Na rozpohybovaném časosběru vypadá jeho přechod před čelem bouře opravdu velmi dramaticky.

Úchvatné časosběry, které měli návštěvníci možnost shlédnout na přednášce a ještě další si můžete prohlédnout zde.

RNDr. Martin Setvák, CSc. na ždánické hvězdárně. Děkujeme za skvělou přednášku!