/ 18.01.2025 /
Dlouhodobá spolupráce hvězdárny ve Ždánicích s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy university v Brně znamená kromě instalace špičkového dalekohledu ASA AZ800 ve východní kopuli hvězdárny pro pozorování proměnných hvězd též instalaci stanice pro komunikaci se satelity, které sledují gama záblesky přicházející z hlubin vesmíru. Skupina vedená profesorem Norbertem Wernerem se na MUNI totiž mimo jiné zabývá výzkumem v oblasti rentgenové a gama astronomie a ve spolupráci s kolegy ze Slovenska a Maďarska navrhla konstrukci malých satelitů patřících do kategorie “CubeSat”. Tyto jsou opatřeny detektory velmi energetických záblesků doprovázejících vznik černých děr, které přicházejí na těch nejkratších a tudíž nejenergičtějších vlnových délkách elektromagnetického spektra. Jedná se přitom skutečně o velmi malé satelity. GRBAlpha, vypuštěný v březnu 2021, by se vám vešel do dlaně (10x10x10 cm), GRBBeta, vypuštěný v červenci 2024, je kvádřík o dvojnásobném objemu (10x10x20 cm) a VZLUSAT-2, vypuštěný v lednu 2022, (10x10x30 cm). Pomocí těchto satelitů již bylo dohromady zaznamenáno téměř 350 detekcí, přičemž GRBAlpha měl veliké štěstí, protože se mu jako prvnímu na světě podařilo určit množství energie přicházející z vůbec nejenergičtějšího gama záblesku, jaký kdy lidstvo zaznamenalo. I s takto maličkými satelity lze tedy dělat vskutku velkou vědu a je to doslova revoluce malých družic.
Na střeše hvězdárny byla nainstalována komunikační anténa a v serverovně ovládací elektronika stanice, která v současné době udržuje spojení se satelity GRBAlpha a GRBBeta. Stanice je označena Satnogs a v polovině ledna 2025 byla uvedena do ostrého provozu.
Ovládací elektronika stanice Satnogs.
Pracovník MUNI Brno a spolupracovník ždánické hvězdárny Mgr. Michal Pazderka, Ph.D. při instalaci komunikační antény.
Satnogs stanice je složena ze stojanu, rotátoru a samotných antén. Díky rotátoru se antény otáčí za právě prolétajícími družicemi. Antény na stanici jsou typu Cross-Yagi a přijímají v pásmu UHF (400-470MHz). Např GRBAlpha vysílá na 437.0250 MHz +- dopplerovský posuv. Do poloviny ledna 2025 byla stanice v testovacím režimu, kdy se zkoušely přelety jen přes den, poté byla uvedena do ostrého provozu. Aktuálně se pozorují přelety družic GRBAlpha a GRBeta.
Příklad takto přijatého signálu od GRBAlphy. Původně byl signál rušen vodorovnými čarami, které byly instrumentální a byly způsobeny motory rotátoru. Nicméně tyto se podařilo prakticky odstínit a samotný signál ze satelitu můžete identifikovat jako stopu uprostřed záznamu, která značí, že stahování dat začíná zhruba na stopadesáté sekundě.
Samotné natáčení antény sledující satelit GRBAlpha v relaci, ze které byl pořízen výše uvedený záznam, si můžete prohlédnout na následujícím videu: