Planetka (185757) Kareltrutnovský = 1999 TK15

/ 08.02.2026 /

S radostí můžeme sdělit úžasnou událost, že po Karlu Trutnovském byla pojmenována planetka!

Česká astronomie patří v objevování i pojmenovávání planetek ke světové špičce. Díky dlouhé tradici, systematické práci a spolupráci profesionálů s amatéry jsou naši astronomové velmi úspěšní v hledání menších těles Sluneční soustavy, většinou na drahách mezi Marsem a Jupiterem. A právě jednu takovou planetku objevili z ondřejovské hvězdárny na podzim roku 1999 Mgr. Petr Pravec, Dr. a Peter Kušnirák. Jednalo se na snímku o nepatrný objekt asi 20. magnitudy u kterého se podařilo pomocí následných opakovaných pozorování určit přesně jeho dráhu a tak planetka dostala označení (185757) 1999 TK15.

Planetka (185757) 1999 TK15 obíhá okolo Slunce ve střední vzdálenosti 2,79 AU a jeden oběh jí trvá 5,23 let. K Zemi se může přiblížit nejblíže na 1,78 AU, srážka s naší planetou od ní tedy rozhodně nehrozí. Velikost planetky se odhaduje přibližně na 1,8 x 4,0 km, takže je zřejmě větší než 99% planetek.

Umělecká představa srovnání velikosti této planetky s Mount Everestem. (zdroj: www.spacereference.org)

Právo navrhnout jméno planetky má její objevitel. Návrh musí obsahovat i krátké zdůvodnění, tzv. citaci, která vysvětluje, proč si daná osoba, místo či pojem jméno zaslouží. Konečné slovo má pak IAU – Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro malá tělesa Sluneční soustavy.

Po dohodě s dalšími českými astronomy ze Společnosti pro meziplanetární hmotu při ČAS navrhl dr. Petr Pravec pojmenovat tuto planetku po vedoucím hvězdárny ve Ždánicích, Ing. Karlu Trutnovském. Tento návrh byl schválen a nové jméno planetky bylo oficiálně publikováno v Minor Planet Circulars. Od té chvíle nese tato planetka trvale jméno (185757) Kareltrutnovský = 1999 TK15.

(viz https://wgsbn-iau.org/files/Bulletins/V006/WGSBNBull_V006_002.pdf)

Takové pojmenování je v astronomii považováno za velmi výrazné uznání práce. Karlovi Trutnovskému se tak dostalo stejné veliké cti jako například Mgr. Jindřichu Šilhánovi (planetka (14594) Jindrasilhan = 1998 SS26), který v minulosti rovněž působil na hvězdárně ve Ždánicích a který proslul mimo jiné i jako znamenitý pozorovatel proměnných hvězd. Jak je napsáno v odůvodnění návrhu, Karel Trutnovský vedle své popularizační činnosti založil na ždánické hvězdárně i tradici dlouhodobého zakreslování sluneční fotosféry. Nicméně co se týká obnovení činnosti a rozvoje samotné hvězdárny, zde Karel Trutnovský hovoří, že ohromnou zásluhu na tom, že tato hvězdárna dnes vůbec existuje a funguje mají především bývalý starosta Ždánic MUDr. Vladimír Okáč, současná starostka Ing. Kateřina Klapková, Ph.D., MBA, pan tajemník Ing. Roman Vrabel a mnoho dalších lidí z vedení města i obyvatel Ždánic, kteří hvězdárně fandí a kteří ji podporují. Veliký dík patří též všem spolupracovníkům a příznivcům hvězdárny, bez kterých by naše hvězdárna rovněž nemohla být tím, čím je. Je to také jejich planetka, protože, jak říká Karel Trutnovský, v astronomii, podobně jako v životě, si ty nejpodstatnější věci nelze koupit, ty si lze toliko zasloužit.  

Aktuální pozorování planetky (185757) Kareltrutnovský = 1999 TK15 (označena šipkou).

(Datum pozorování - noc: 6. – 7. 2. 2026, čas: 00:47 – 01:01 UT (4x 180s); pozorovatel: Hana Kučáková; čas na dalekohledu DK154 v Chile na obsertvatoři La Silla poskytl Petr Zasche; kalibrace snímků: Kamil Hornoch; zpracování snímků v Tycho Tracker: Martin Mašek; souřadnice planetky v 00:45 UT dle MPEC (J2000): rektascenze: 01h 10min 05,5s , deklinace +05° 23´ 05´´; jasnost dle MPEC: asi 21,6 mag.)

Pozorovat tuto planetku je v současné době velice nesnadné, protože kromě toho, že je velice slabá, se na své cestě oblohou navíc postupně blíží ke Slunci. Lepší podmínky postupně nastanou až asi za půl roku, když se planetka objeví na ranní obloze a přibližně za rok se pak nejvíce přiblíží k Zemi. Avšak ani potom nebude její pozorování úplně jednoduché. Určitě ji nepůjde pozorovat v dalekohledu vizuálně a k jejímu vyfotografování budeme potřebovat dalekohled alespoň stření velikosti vybavený citlivou astronomickou kamerou. Může to však být třeba pěkná výzva pro členy našeho ždánického astrofotografického kroužku…

(článek sestavil Mgr. Petr Hykš, Ph.D.)