Nejtěsnější čtyřhvězda TIC 120362137

/ 16.04.2026 /

Jedním z největších bohatství hvězdárny ve Ždánicích je hvězdná obloha, jen relativně málo zasažená světelným smogem. To byl také jeden z důvodů, proč byl právě zde umístěn největší dalekohled na Moravě ASA AZ800, hlavní přístroj Masarykovy univerzity v Brně. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dnes patří mezi špičková vědecká pracoviště se světovým kreditem a ždánický univerzitní dalekohled se tak podílí na velice zajímavých výzkumech. Jednou z oblastí, kde se univerzitní dalekohled na naší hvězdárně uplatňuje, jsou velice přesná měření jasností hvězd. Z naměřených světelných křivek lze potom určovat parametry a vlastnosti pozorovaných vzdálených hvězdných soustav a nejzajímavější jsou samozřejmě takové, které se chovají jinak, než se očekává. Jednou z nich byl i hvězdný systém TIC 120362137. Výsledky pozorování byly publikovány ve velice prestižním britském časopise Nature Communications, jehož vydavatel je stejný jako u časopisu Nature, což je jeden z nejznámějších vědeckých časopisů na světě a publikace v tomto časopisu jsou ve vědecké obci velice ceněné. Popis této nejvíce kompaktní známé čtyřhvězdy typu 3+1 pochází z dílny Mgr. Jakuba Koláře, Ph.D. z Masarykovy univerzity a potřebná měření byla provedena mimo jiné i pomocí ždánické „osmdesátky“. Složky této čtyřhvězdy samozřejmě není možné pozorovat v žádném dalekohledu vizuálně přímo, protože všechny čtyři hvězdy jsou k sobě neuvěřitelně blízko. Čtyřhvězda vypadá tak, že tři její složky mají orbity natěsnané tak, že jsou k sobě blíž, než odpovídá oběžné dráze Merkura kolem Slunce a i orbita čtvrté hvězdy, která obíhá kolem této trojice, se vejde do menšího prostoru, než vymezuje oběžná dráha Jupitera! Skutečnost, že čtyři hvězdy mohou být k sobě takto blízko, aniž by se navzájem pohltily, nebo se pomocí gravitačního praku vystřelily z hvězdného systému pryč svědčí o skutečnosti, že je potřeba prověřit teoretické modely vzniku hvězdných soustav. Není bez zajímavosti, že mladý vědec dr. Jakub Kolář již také dvakrát vystoupil na naší hvězdárně s přednáškou o proměnných hvězdách pro veřejnost. Pro laika mohou být sice obrázky hvězdných polí z dalekohledu ASA AZ800 nezajímavé, protože se na nich nenachází žádné fotogenické mlhoviny, či galaxie, avšak odborník v nich může rozeznat věci, které posouvají hranice našeho poznání. Publikace v prestižním časopisu Nature je samozřejmě veliký úspěch pro MUNI i pro dr. Koláře, ale tak trochu i malým svátkem pro nás, ždánické hvězdáře. Je nám velikou ctí, že můžeme být tak říkajíc u toho.

Odkaz na vědecký článek v časopisu Nature Communications je zde: TIC 120362137

Ukázka pozorování z dalekohledu ASA AZ800 ve Ždánicích (zdroj: dr. Jakub Kolář):

Mapka proměnné hvězdy TIC 120362137 označené červeně „var“ (variable = proměnná hvězda)

Měřický snímek pořízený dalekohledem ASA AZ800 ve Ždánicích (TIC 120362137 je vyznačena modrým kroužkem).