Mimořádné pozorování ždánického „krvavého“ Měsíce

/ 09.09.2025 /

Úplná zatmění Měsíce můžeme na naší hvězdárně pozorovat vždy jen jednou za několik let. Tentokrát se tento úkaz odehrával na večerní obloze v lidsky příznivou večerní dobu a protože se tato událost těšila značné publicitě ve sdělovacích prostředcích, přilákala na naši hvězdárnu veliké množství návštěvníků. Z počátku se sice nad východním obzorem vyskytovala oblačnost, ale ta postupně ustoupila a počasí nám potom přálo. Byl to krásný pozdně letní večer a na soumračné obloze se ukázal veliký načervenalý měsíční kotouč. Zpočátku sice vypadal tak trochu jako přízrak a bylo potřeba jej na stále ještě světlé obloze pozorně hledat, ale časem se ukázal v celé své kráse a tak návštěvníci odcházeli domů spokojeni.

Návštěvníků přišlo opravdu hodně a tak zpočátku, dokud byla obloha ještě světlá a Měsíc se cudně schovával za oblaky, uspořádali jsme představení pro dvě plně obsazená planetária o měsíčních zatměních, jejich historickém významu a o tom, jaká je skutečná podstata jevů, které lze během tohoto zatmění pozorovat. (foto Karel Trutnovský)

Postupně oblaka nad východním obzorem ustoupila a ze soumračné oblohy vystoupil „krvavý“ Měsíc obklopený hvězdami. Jeho jas byl natolik zeslaben, že bylo bez problému vidět i Mléčnou dráhu. Část návštěvníků pozorovala potemnělý Měsíc z prostranství před hvězdárnou, ale postupně se všichni dostali i do kopule, kde bylo možné prohlédnout si zatmění velkým astronomickým dalekohledem. (foto Petr Hykš)

Tento krásný obraz Měsíce ve fázi úplného zatmění v sousedství hvězd pořídil pomocí astrografu Newton 250/1000 ze ždánické hvězdárny Petr Hykš.

Měsíc začal postupně vystupovat z plného stínu a na jeho levém spodním okraji se objevil úzký pruh světla. Tento a následující snímky pořídil z kopule ždánické hvězdárny Martin Kořínek pomocí svého dalekohledu Seestar S50.

Měsíc vystupoval ze zemského stínu rychlostí asi 1 km/s. Na měsíčním povrchu prozradil radius stínu Země, o kolik je naše planeta větší, než je velikost našeho kosmického souseda. (foto Martin Kořínek)

V dalekohledu byla krásně patrná osvětlená část měsíčního disku i načervenalá část Měsíce, která ještě stále zůstávala ve stínu Země. Jenže žádný fotoaparát nemá tak veliký dynamický rozsah, aby ukázal obě části tak hezky, jako lidské oko. Takže když si chceme vyfotografovat nasvětlenou stranu Měsíce, je potřeba snížit expozici, nebo citlivost kamery natolik, že zakrytá část se již vůbec nezachytí. (foto Martin Kořínek)

Někteří návštěvníci si zkoušeli vyfotografovat zatmění Měsíce i na mobil projekční metodou za okulárem dalekohledu. Takto zobrazil touto metodou Měsíc vystupující ze stínu Země refraktor Sky-Watcher EvoStar 120ED (120/900) na telefon iPhone SE. (foto Karel Trutnovský)