Mikuláš Koperník, život a dílo

/ 02.08.2023 /

V roce 2023 si připomínáme 550. výročí narození znamenitého astronoma Mikuláše Koperníka. U této příležitosti vystoupil na naší hvězdárně doc. RNDr. Vladimír Štefl, CSc., historik astronomie z MUNI Brno, který má Mikuláše Koperníka dokonce jako svoji srdeční záležitost a který díky svému rozhledu dokáže neskutečně zajímavě vystihnout Koperníkův život i dobu. Koperník prožil neobyčejně obsažný život, byl člověkem pomáhající lidem ve svém okolí, církevním hodnostářem renesančního charakteru, výtečným znalcem klasických jazyků, slovutným lékařem, výborným matematikem, nápaditým astronomem a tvůrcem heliocentrické soustavy.

Je zajímavé, že ve své době byl Koperník znám spíše jako lékař, úředník, právník, ekonom a matematik než jako astronom. Otec Mikuláše Koperníka Mikolaj byl polský kupec, který se narodil v obci Koperniki, která se nachází na samém jihu Polska, ve Slezsku, jen asi 5 km severně od Vidnavy. Jeho matka Barbora Watzenrode z Toruně byla Němka. Mikuláš Koperník se narodil dne 19. 2. 1473 v Toruni jako nejmladší ze čtyř dětí, měl dvě sestry Barboru a Kateřinu a bratra Ondřeje a sám se považoval za Poláka. Otec Mikolaj zemřel, když bylo Mikulášovi 10 let. Na starost si ho vzal Lukáš Watzenrode, který se později stal warmijským biskupem. Tím pádem neměl Koperník existenční potíže. Koperník navštěvoval v mládí nejprve jazykově zaměřenou školu ve Wloclawku a potom akademii v Krakově, kde se dostal i k astronomii a zvládl zpracování astronomických údajů ke krakovskému poledníku. Studia však nedokončil a byl povolán zpět do Warmie. Potom odcestoval se svým bratrem Ondřejem do Itálie, kde pokračoval ve studiu lékařství v Padově. I zde se účastnil astronomických pozorování. Ani tato studia však nedokončil a vrátil se zpět do Warmie. Nicméně později opět v Itálii studia dokončuje a získává licenciát k výkonu lékařské praxe a dále zde dokončil i studia církevního práva a byl jednohlasně potvrzen v kanovnickém právu a učiněn doktorem práv. Koperník se stal velmi uznávaným a vzdělaným člověkem, znal mnoho jazyků, byl zběhlý v lékařství, právu, matematice a v astronomii… Usadil se ve Fromborku kde se stal kanovníkem warmijským, řešil i ekonomické záležitosti a byl administrátorem warmijské kapituly. Staral se o hospodářský a ekonomický chod celého regionu včetně takových věcí jako řešení penězokazectví, přidělování pozemků, dobytka, hospodářského nářadí, nebo stanovení ceny chleba...

Pokud se týká astronomie, jeho jediným žákem byl Jiří Retik, který mimo jiné konzultoval, doplnil a upravil manuskript Koperníkova stěžejního díla „O obězích“. Koperník navazoval na dílo Aristarcha ze Samu, který rovněž uvažoval o heliocentrickém uspořádání světa, avšak tuto asi 2000 let starou antickou myšlenku velmi rozvinul. Například polohu Slunce Koperník neumístil přímo do středu oběžných sfér planet, nýbrž jen poblíž tohoto středu. Touto excentricitou se snažil vystihnout pozorované „nerovnosti“ v oběhu planet. „Není jednoho bodu, který by byl středem všech nebeských drah nebo sfér.“ Předpokládal rovněž, že hvězdná obloha je prakticky nepohyblivá. Pozoruhodné je, že titulní strana jeho hlavního díla „Šest knih o obězích nebeských sfér“ z roku 1543 se nedochovala a tak vlastně ani není znám původní název tohoto díla. Výše zmíněný název pochází až z první strany. A dále je rovněž zajímavé, že Koperník, jako církevní hodnostář, neměl nikdy skrz heliocentrismus problémy s církví. Možná to bylo i proto, že heliocentrická koncepce byla v jeho době považována jen za pouhou hypotézu.

V další části přednášky nám doc. Štefl podrobně představil jednotlivé knihy, přičemž klíčová je hned ta první a závěrečná šestá je zřejmě nedokončená. Knihy „O obězích“ vyšly ve dvou vydáních, avšak po roce 1616 se Koperníkovo dílo dostalo na seznam církví zakázaných knih. Cenzurní zásahy se prováděly především v Itálii řádem dominikánů.

Hlavní význam heliocentrické soustavy Mikuláše Koperníka spočívá především v tom, že poskytl kvalitativně nový astronomický obraz světa, který znamenal změnu postavení člověka. Naše výlučnost je dle Koperníka dána rozumem a nikoliv privilegovaným místem. Země je jen jednou z planet. Koperník nebyl ani ve své době žádný rebel, jen měl štěstí v tom, že žil na počátku věku moderní vědy, že své dílo mohl vydat tiskem a že se mu povedlo naplnit svůj cíl – reformovat astronomii. Známý český astronom Jiří Grygar před časem prohlásil: ,,Největším astronomickým objevem tisíciletí je skoro určitě heliocentrická soustava Mikuláše Koperníka“.

Prozatím fyzika umožňuje cestovat časem pouze do budoucnosti. Ale když člověk přivřel oči, mohl si během výkladu úplně představit i cestování půl tisíciletí časem zpět do minulosti a setkání doc. Vladimíra Štefla a Mikuláše Koperníka. Přednáška byla moc pěkná a velice zajímavá a těšila se zaslouženému zájmu.

Doc. RNDr. Vladimír Štefl, CSc. na ždánické hvězdárně.