Meteorologické léto 2023

/ 08.09.2023 /

Příchod bouřkové linie, díl první

21. 6. 2023

V den letního slunovratu jsme se na Moravě dočkali první významnější bouřkové situace. Z Německa k nám postupovala linie bouřek (squall line). První silné bouřky, pravděpodobně supercely, se na Moravě vytvořily ještě před touto linií a postupovaly východně od Brna. Na Kyjovsku se první bouřka objevila jako blesk z čistého nebe. Bohužel, kromě srážkové stěny nebylo vidět nic zajímavého. Teprve po deseti minutách, někdy kolem šesté hodiny, přišla očekávaná bouřková linie, na kterou už byl zajímavější pohled. Návějový oblak (shelf cloud) utvářející se na čele postupující bouře nasával vlhký vzduch, který kondenzoval nízko nad zemí, takže spodní část oblaku měla velmi proměnlivý a nápadně neupravený „vousatý“ vzhled. Oblak postupoval velmi rychle a ani fotograf za okýnkem automobilu se prvním kapkám deště nevyhnul.

----- 

Zvedající se mlha

22. 6. 2023

Po včerejší bouři a dešti zůstala ve vzduchu vysoká vlhkost, která se projevila ranní mlhou. A když vyšlo Slunce, počala se mlha zvedat a hřeben Ždánického lesa budil dojem jako mnohem vyšší pohoří, třeba jako ranní Jeseníky, nebo Krkonoše. Zkrátka Moravské Toskánsko pokaždé jinak, ale vždycky krásné.

----- 

Himaláje v Moravském Toskánsku

30. 6. 2023

V neděli 30. července končil na ždánické hvězdárně Ebicykl, což je týdenní putování astronomů na kolech od hvězdárny ke hvězdárně. Jeho účastníci se postupně rozjížděli do svých domovských dep a mnohdy jejich Ebilog provázely i kapky deště, které se v přeháňkách tu a tam místy objevily. Odpoledne se ovšem oblačnost začala rozpadat a hradba oblaků typu cumulus congestus ustupovala na jihovýchod nad Slovensko. A v paprscích Slunce se jejich pocuchané bílé stěny jevily opravdu impozantně, skoro jako himalájské vrcholy. Vždyť výška konvektivních vrcholků těchto oblaků se od opravdových Himalájí zase tak moc neliší. V popředí se nachází oblaka typu cumulus humilis fractus, někdy přezdívané jako „beránci“, či oblaka dobrého počasí.

----- 

Příchod bouřkové linie, díl druhý

5. 7. 2023

O dva týdny později jsme se na Moravě dočkali další bouřkové situace. Linie bouřek tentokrát náležela cyklonu Poly, který v Nizozemí napáchal veliké škody a bez obtíží vytrhával stromy ze země i s kořeny. Vznik tak silné tlakové níže v létě je zcela nevídaný. U nás byly projevy naštěstí mírné. Bouřková linie postupovala na Moravu z jihozápadu, takže jsme vyčkávali, jak se situaci vyvine v Rakousku. Kolem druhé hodiny odpolední se vytvořila bouře nad Vídní a nedlouho poté se začala formovat linie postupující na jižní Moravu. Návějový oblak na čele byl tentokrát o něco výše nad zemí a byl o něco lépe upravený než minule. Doprovázel ho také silnější vítr. Oblak postupoval celkem pomalu a působil dojmem, že se blíží k pozorovateli, ale namísto toho se sunul šikmo na sever, takže nás v podstatě minul. Oproti předminulému týdnu byla scéna trochu dramatičtější, byla trochu větší tma a oblak měl tyrkysový nádech. Fotografovali jsme ze stejného místa, takže si můžete všimnout také toho, jak po dvou týdnech obilí zezlátlo.

----- 

Nejjasnější ždánická NLC roku 2023

20. 7. 2023

V období kolem letního slunovratu nastávají v mezosféře podmínky vhodné k tvorbě subtilních mezosférických oblaků, neboli nočních svítících oblaků NLC (noctilucent clouds). Tyto oblaky, které se nachází ve výškách přes 80 km nad zemí, jsou pozorovatelná nejlépe za soumraku, když už se na obloze objevují první hvězdy, nebo za rozbřesku. Objevují se zpravidla nad severním horizontem a jsou osvětleny Sluncem zpoza horizontu. I když letošní sezóna nebyla ve Ždánicích na NLC tak bohatá jako ta loňská, oblaka která se objevila 20. července večer stála za to. Tento snímek byl pořízen celooblohovou kamerou, která je součástí meteostanice univerzitního robotického dalekohledu ASA AZ800.

Celé video zachycující večerní NLC nad ždánickou hvězdárnou si můžete prohlédnout na adrese: https://youtu.be/pgvx7D5KAEg .

----- 

Pseudosupercela

21. 7. 2023

V pátek 21. července před pozorováním s veřejností se přes naše území přesouvala studená fronta s bouřkami. Bouřky se rozvíjely hlavně v severní polovině Česka. Okolo osmé hodiny se však jižně od Brna, v oblasti vlhkého vzduchu, vytvořilo malé pásmo bouřek, které postupovalo směrem k nám. V okolí Ždánic jsme zaznamenali celkem nenápadné čelo této bouřkové linie, které na svém jižním okraji dosahovalo roztodivných tvarů. Posuďte sami. Okraj návějového oblaku na čele se zde stáčí tak, že nápadně připomíná rotující bouři, supercelu, včetně tolik typické oblačné sníženiny v jejím centru, které je i tady následované oblastí s vydatnými srážkami. Tato pseudosupercela byla pozorována ve 21:10. Blesková aktivita byla velmi slabá a po přechodu polomrtvé bouře jsme mohli na hvězdárně návštěvníkům ukázat alespoň některé jasné dvojhvězdy a mlhoviny prosvítající mezi oblaky.

----- 

Dvě jádra

24. 7. 2023

Bouřková aktivita nepolevila ani v následujícím týdnu. V pondělí 24. července zasáhla Ždánice jádra dvou extrémních bouřek. Bouřky samotné nebyly doprovázeny žádnými fotogenickými strukturami, vše bylo ukryté v dešti. Zato je doprovázel silný vítr, intenzivní srážky a kroupy do velikosti 0,5 cm. Bouře vykazovaly poměrně výraznou levostáčivost. Ve snaze vyhnout se bouřkovým jádrům jsme zamířili na jih, kde bývá dobré světlo k pozorování bouřkových struktur. Cestou jsme se vyhýbali polámaným větvím na vozovce, kolem nás bylo vidět blesky a slyšet hromy, ale, jak už to tak bývá, když jsme si je chtěli z auta přes srolované okýnko vyfotit, blesky přestaly.

Jak je patrné na radarových snímcích, (k čase UTC je třeba přičíst 2 hodiny), v okolí Ždánic se rozvíjely dvě bouřky, které postupně zesilovaly – na radaru vykazovaly velmi silné (bílé) odrazy, které lze většinou interpretovat jako krupobití. Jedna z bouří, ta severnější, pokračovala dál na SV, nabírala na síle a při dalším postupu napáchala veliké škody. Byly zaznamenány i kroupy o velikosti 4 cm, které v kombinaci se silným větrem způsobily škody na fasádách domů. V dalších dnech byla naštěstí situace klidnější. V úterý, ačkoliv na to byly podmínky, se bouřím moc nechtělo a ve středu většinu dne jen pršelo. To nejlepší na nás čekalo ve čtvrtek (viz příspěvek níže).

----- 

Kroměřížská supercela

26. 7. 2023

Ve čtvrtek 26. 7. se nám při pohledu z okna naskytl úžasný pohled na vzdálený, izolovaný bouřkový oblak. Vyrazili jsme na nejbližší kopec k našemu oblíbenému poli, kde již bylo obilí posečeno a svázáno do balíků. Obloha byla zatažena oblaky Altocumulus stratiformis, ale zrovna když jsme přijeli, objevilo se v mezeře mezi horizontem a oblohou plnou altokumulů slunce, které naplno osvítilo krajinu kolem. Během této zlaté hodinky se bouřkový oblak Cumulonimbus pohyboval někde nad Kroměříží, a zatímco se pomalu sunul dál na jihovýchod, za sebou nechával rozevlátou bouřkovou kovadlinu.

Podmínky nebyly pro bouřky kdoví jak příznivé, ale i tak bylo na první pohled zřejmé, že bouřka byla živena silným vzestupným prouděním. Když tyto obrovské síly vynášely vlhký vzduch až k troposféře, vrcholky oblaků ve tvaru květáku nám doslova rostly před očima a neustále měnily svůj tvar. Na radaru bylo patrné, jak se bouřka při svém postupu stáčí doprava, což je typické pro supercely. Na radaru byla bouře velmi nevýrazná, což je známka toho, že vzestupné proudění bylo tak silné, že z bouřky téměř nevypadávaly srážky. Jak bylo později potvrzeno, jednalo se o nízkosrážkový typ supercely (LP – low precipitation supercell).

Oblak jsme sledovali asi půl hodiny. V průběhu našeho pozorování oblak měnil barvu z bílé přes žlutou až po růžovou. Postupně se také zvýrazňoval kontrast mezi světlem a stínem a oblak působil neuvěřitelně plasticky. Zatímco se slunce opět skrylo za oblaky středního patra, vrcholky oblaku sahající až k tropopauze zůstávaly sluncem jasně osvětlené. Alespoň do doby, než slunce zapadlo. Co do bleskové aktivity byla bouře poměrně slabá, po západu slunce se již začala rozpadat. Přesto můžeme s nadsázkou říct, že v Kroměříži ten den promítali Oppenheimera ve 3D. Především ke konci pozorování, když oblak z našeho pohledu přecházel za Ždánicemi, působil až dojmem atomové bomby.

----- 

Přechod studené fronty

30. 7. 2023

Málokdy se podaří vidět na vlastní oči rozdíl mezi přeháňkami, kdy spadne pár kapek a mezi přívalovým deštěm, který může způsobit i lokální povodně. Přiložená fotografie také ukazuje, jak vypadá příchod studené fronty.

Jakmile fronta přejde, krajina venku se rozzáří, jako kdyby na ni někdo posvítil mohutným reflektorem. To zrovna mezi oblaky prosvítá slunce a osvětluje krajinu a aerosoly v atmosféře. Fotografům se v takové chvíli rozsvítí kontrolka „dobré světlo“ a pokud můžou, v panice popadají fotoaparát a okamžitě vyrážejí ven. Ve Ždánicích se slunce opřelo o svou podobiznu na fasádě, rozzářilo krajinu kolem a osvítilo také bouřku v pozadí, která vyrostla jako huba po dešti. Na bouřkové kovadlině bylo možné chvíli pozorovat doprovodnou oblačnost mamma.

Když slunce zapadlo, nad východním obzorem stála mohutná hradba bílých oblaků Cumulus congestus. Její mohutnost ještě umocňovaly objekty na obzoru, jako vysílač Stražovják, které se oproti oblaku jevily opravdu droboučké.

Když se v okolních obcích rozsvítila pouliční světla, přidal se se svým svitem i Měsíc dorůstající do úplňku, který znenadání vystoupil zpoza oblaky. Jinak obrovský dynamický rozdíl mezi světlem odraženým Měsícem a oblaky se dokonale vyrovnal, když se Měsíc ukryl za závoj vysoké oblačnosti. V jednu chvíli tak bylo možné zachytit fotoaparátem jak detaily oblaků, tak i detaily na povrchu Měsíce.

S postupující tmou z oblaku nakonec vyrostla další bouřka, která oproti obcím v popředí působila opravdu mohutným dojmem.

----- 

Večerní divadlo

3. 8. 2023

Občas dokáže příroda vykouzlit překrásné divadlo. Když už bylo Slunce nízko nad západním obzorem, osvětlilo spodní hranici oblačnosti, která se jevila velice plasticky. A když Slunce vykouklo ve škvíře mezi oblaky a západním obzorem, objevila se na východě překrásná dvojitá duha vzniklá lomem slunečních paprsků na kapkách deště. Zajímavé je povšimnout si, že pořadí barev v primární a sekundární duze je opačné, což je dané různým počtem lomů ve vodní kapce. A také je dobře patrné, že obloha uvnitř duhy se jeví světlejší a to zejména v místech, kde je duha jasnější. V ideálním případě by měl být světlejší celý vnitřní prostor uvnitř duhy (viz https://www.hvezdarnazdanice.cz/novinky-a-clanky/meteorologicke-jaro-2023.html).

----- 

Ždánický les v šedém hávu

9. 8. 2023

Celý Ždánický les se po přechodu studené fronty dvakrát zahalí do šedého hávu – poprvé, když na něj dopadají vydatné srážky a podruhé, když fronta přejde a dešťové kapičky z lesního porostu se začnou v teplém letním dni odpařovat. Díky vysoké vlhkosti kondenzují nízko nad lesem a shlukují se v podobě útržkovitých oblaků Stratus fractus silvagenitus. Na druhém z výše uvedených snímků je v pozadí vidět také bouřkovou oblačnost Cumulonimbus, která je za tento déšť zodpovědná.

-----

Noc meteorů a rudých skřítků

13. 8. 2023

V noci z 12. na 13. srpna se dívala spousta lidí na nebe. Nastalo totiž maximum meteorického roje Perseid a kdo chtěl, mohl spatřit „padající hvězdu“, nebo „slzu svatého Vavřince“ a něco hezkého si přát. A že se jednalo opravdu o pozoruhodnou noc ukázala i kamera zaznamenávající meteory na ždánické hvězdárně. Nejen že zachytila celkem asi dvě stovky Perseid, ale podařilo se jí i něco navíc. Velmi daleko, prakticky za obzorem se nacházela silná noční bouře, jejíž blesky v podobě blýskavic zachytily naše kamery také. Ale součástí silných bouří mohou být i výboje směřující nikoliv k zemi, ale vzhůru, desítky kilometrů do stratosféry anebo dokonce do mezosféry. Tyto blesky se nazývají „sprites“, nebo též „rudí skřítci“. Naše citlivá kamera pro pozorování meteorů je ve skutečnosti černobílá a nejjasnější části obrazu zobrazí obsluhující software modře, ale ve skutečnosti mají tyto výboje nápadně červenou barvu. Je to opravdu nečekané, že se tento vzácný typ blesků povedlo zachytit i na ždánické hvězdárně. Nepotvrdilo se tedy, že rudé skřítky vzdálených bouří dokážou zachytit jen špičkoví astrofotografové formátu Petra Horálka například na observatoři La Silla v Chile, kde je dohlednost běžně několik set kilometrů a odkud je možné pozorvat rudé skřítky nad Argentinou. Když je ve Ždánicích kouzelná noc, může i na naší hvězdárně přijít chvíle, kdy se dějí zázraky…

Jak vypadají ždáničtí rudí skřítci na videu si můžete prohlédnout na adrese: https://youtu.be/ArvPWQCkZ2s.

----- 

Bouře nad Brnem

21. 8. 2023

Po několika týdnech se k nám bouřky vrátily až koncem srpna. Zvláštní bylo, že jedna z prvních bouřek se vytvořila přímo nad Brnem, kterému se, jak je známo, bouře a jiní návštěvníci, jako je i letadlo s bývalým prezidentem Trumpem, spíše vyhýbají. Byly to však spíše slabší bouřky, u kterých se nedalo očekávat žádnou výraznou bleskovou aktivitu. Ze Slavkova u Brna jsme zaslechli jenom pár hromů.

Tu a tam bylo vidět slabší duhu nebo krepuskulární paprsky, ale to hlavní divadlo se odehrálo při západu slunce. U mokřadu Třinácti jezer se příroda pomalu chystala ke spánku. Ledňáček říční a volavka popelavá si ještě stihli ulovit poslední večeři, když k mokřadu přiletěl vzácný čáp černý a chvíli po něm také velké hejno špačků, které se snášelo k zemi přímo před našimi zraky a před zapadajícím sluncem.

Krepuskulární paprsky a jedno velké hejno špačků.

Hejno špačků těsně před usednutím na noční stanoviště.

----- 

Supercela nad Brnem

22. 8. 2023

Druhého dne zasáhla hlavně JV Brna další bouřka. Z okolí Ždánic jsme viděli jen velký bílý oblak s mohutnou kovadlinou rozprostřenou nad věžovitými oblaky cumulus congestus, které se snažili bouři vyrovnat. To hlavní se však odehrálo až ke konci dne.

V podvečer se na Znojemsku vytvořila supercela, která na radaru vykazovala ukázkový storm splitting – jedna bouře se rozdělila na dvě. Zatímco ta jižní brzy zanikla, ta severnější (left mover) postupně zesilovala, na radaru se výrazně stáčela doleva a mířila opět na Brno. Mezitím

Brna však tato bouřka dosáhla již ve stádiu rozpadu, bez jakékoli bleskové aktivity. Mezitím však dorostla do neuvěřitelných rozměrů a při západu slunce zahalila jižní Moravu mohutnou, narůžovělou kovadlinou. Někteří z vás, kteří v té době sledovali meteorologický radar, tak mohli nabýt dojmu, že bude pršet, protože slabými radarovými odrazy byl zachycen rozsáhlý oblak znázorněný v modrých a zelených barvách. Z kovadliny, která tvoří nejvyšší část bouřkových oblaků, sice srážky vypadávat mohou, ale málokdy dopadnou až na zemský povrch – spíše se cestou vypaří.

Nad protrhanou nízkou oblačností byly bouřkové kovadliny vidět skoro všude kolem nás i nad námi. V průběhu noci se nad severním horizontem bouřkám dál dařilo – neustále se regenerovaly, což je typické pro supercely. S postupem nautického soumraku se nad severem objevily hvězdy Velké Medvědice a pod nimi bylo vidět temné izolované bouřkové oblaky jen slabě nasvícené dorůstajícím měsíčním srpkem. S příchodem tmy byla vidět i blýskavice – záblesky blesků, které byly tak daleko, že doprovodné hromy nebylo vůbec slyšet.

Nejbližší blesková aktivita probíhala v bouři, která byla asi 60 km daleko, mezi Prostějovem a Moravskou Třebovou. Jednu dobu se bouře pravidelně rozsvěcela každých 15 sekund. Supercelám se v ten den dařilo hlavně na Mohelnicku, Zábřežsku a Vítkovsku, kde produkovaly poctivé kroupy velikosti 5 až 7 cm.

----- 

Shelf cloud bez límce

26. 8. 2023

Jaké by to bylo, kdyby meteorologové nevydávali výstrahy před bouřkami, jsme mohli zažít 26. srpna v dopoledních hodinách. V tuto dobu se nad Moravou zcela neohlášeně a nečekaně zformovala bouřková linie. V okolí Ždánic naštěstí nebyla doprovázena nebezpečnými jevy, pouze zvýšeným větrem a deštěm. Její čelo, které přes nás přešlo, bylo naprosto neobvyklé. Na čele se formoval oblak s dynamickou strukturou, kterému se přezdívá velrybí tlama – je to velmi chaotický oblak, který se utváří na zadní straně shelf cloudu. Nicméně, pro shelf cloud tolik typická struktura ve tvaru předního límce, která byla dobře patrná třeba na fotografiích z Kroměříže, u nás úplně chyběla. Snad kvůli nedostatku vlhkosti v přízemní vrstvě se vyvýšenému oblaku nedařilo vlhkost nasávat. Přívalový déšť, který shelf cloud běžně doprovází, se sputil až asi 10 minut po přechodu oblaku.

V dalších hodinách se bouřková kovadlina dále rozšiřovala a systém bouřek se přesunul k hranici mezi Slovenskem a Polskem. Obzvlášť nebezpečná byla situace na horách. Bouře produkovala neuvěřitelné množství blesků a v plné síle zasáhla například Bílé Karpaty. Bouře byla nebezpečná hlavně z toho důvodu, že pro ni nebyla vydána výstraha a mohla tak turisty na horách zastihnout nepřipravené.

Bouřky se toho dnes očekávaly, ale až během noci. A měly být doprovázeny derechem, čili extrémní větrnými projevy, které byly později hravě naměřeny. Sledovali jsme situace v Rakousku, kde se kolem sedmé hodiny večer zformovala squall line prohnutá do tvaru bow echa, což právě indikuje silné projevy větru. Bouře k nám přišla v noci, kdy už byla taková tma, že jediná šance jak bouři zahlédnout nebo vyfotografovat bylo v době, kdy ji nasvítily blesky. Díky tomu mají fotografie fialový nádech.

Jako první jsme v dálce zahlédli mohutný shelf cloud, již s typickým neupraveným límcem v dolní části, ovšem jeho horní část byla zcela neobvyklá – neměla uhlazenou, nýbrž hradbovitou strukturu indikující silné vzestupné proudění v rámci tohoto oblaku, pod kterým většinou dominuje oblast chladného vzduchu. Mohlo to být dáno i mohutností tohoto oblaku.

Bouře se k nám rychle přibližovala, takže jsme stihli pořídit ještě tento širokoúhlý záběr – již za deště.

I tato bouře byla co do blesků velmi produktivní. V posledních deseti letech nebyla noc, během které by v ČR udeřilo tolik blesků. Mnozí z nás pozorovatelů oblohy tuto bouřkovou situaci pojalo jako rozlučku s bouřkovou sezonou 2023. Nicméně, velmi nabitá byla také v následující noci.

----- 

Nabité léto

27. 8. 2023

Když už jsme se skoro smířili s tím, že bouřková sezona skončila, vynořila se ještě jedna slibná bouřková situace. A nebyl by to rok 2023 kdyby opět nebyla něčím zajímavá. Tentokrát k nám bouře mířily přesně od jihu. Většinou se potkáváme s bouřkami, které k nám zamíří od severozápadu nebo jihozápadu, ale směr od jihu je naprosto jedinečný. I díky tomu jsme se mohli konečně vypravit k vyhlídce u Strážovic, odkud jsme si přáli bouře pozorovat už léta. Výhled na jih je tam naprosto bezkonkurenční, vždyť odtud bývají vidět i 170 km vzdálené Alpy.

První bleskově velmi aktivní bouře se objevila už kolem deváté hodiny, pozorovali jsme ji za Kyjovem sotva jsme přijeli na místo. V poměrně silném větru byl problém byť jen rozložit stativ za dveřmi od auta tak, aby jej vítr neshodil. V průběhu focení se nám také stalo, že se fotoaparát nepovedlo správně zaostřit a mnoho blesků se tak bohužel nepovedlo ostře zachytit.

V bouřkovém jádře kde z oblaku vypadávají srážky si to blesky rády štrádují přímo dolů – pobyt v dešti při bouřce se tedy rozhodně nedoporučuje (dva snímky složené v jeden metodou zprůměrování obrazu).

Později jsme auto přeparkovali tak, aby byl stativ s fotoaparátem v závětří a již spolehlivě zaostřený fotoaparát jsme namířili na jih. A to, co následovalo, byla prostě a jednoduše blesková show.

Bohužel, bouře se blížila a čas plynul neúprosně rychle. Odvážili jsme se zůstat ještě minutku poté, co za námi dorazil déšť, jenž je pro opravdové lovce bouřek signálem, že je čas místo opustit. A pořídili jsme ještě širokoúhlé snímky. Odvahu nám dodávali ostatní pozorovatelé v autech kolem nás, kteří se také neměli k odchodu – na místo jsme přijeli mezi prvními a mezi prvními jsme také místo opouštěli. Sešlo se nás tam možná celkem šest aut a nikdo z nás neměl odvahu auto ani na chvíli opustit. Není divu. Byla to úchvatná podívaná a auto funguje jako dokonalá Faradayova klec.

Z vyhlídky je dokonalý výhled na jih a tak lze pozorovat nejen blesky, ale i místa, do kterých blesk udeří. V místě, kam blesk udeří, se na okamžik promění noc v den.

Dvojice blesků, která udeřila krátce po sobě (dva snímky složené v jeden metodou zprůměrování obrazu).