Jižním oceánem do Antarktidy

/ 19.01.2026 /

Žijeme na velice rozmanité, krásné a zajímavé planetě. Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. nás tentokrát ve svém vyprávění zavedl do jedné z neodlehlejších oblastí, která je doposud prakticky nezasažená lidskou činností. Okolí Antarktidy omývají vody, které cirkulují kolem tohoto kontinentu a které se téměř nemísí s vodami ostatních tří oceánů, se kterými sousedí. Tato oblast se tedy oficiálně nazývá Jižní oceán.

Plavbu z Ohňové země přes Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Orkneje na Antaktidu a zpět přes Jižní Shetlandy absolvoval prof. Druckmüller se svou ženou Zuzanou na asi 50 metrů dlouhé lodi vyrobené v 80. letech v Gdaňsku pro sovětskou akademii věd jako výzkumné plavidlo. Dnes se jmenuje Ortelius, patří jedné dánské společnosti, která jej provozuje jako výletní plavidlo s možností vystoupení na břeh. Právě díky této možnosti mohl prof. Druckmüller pořídit spoustu překrásných fotografií zvířat těchto chladných oblastí. Albatrosů, buřňáků, chaluh, husic, čimangů, kormoránů a tučňáků mnoha různých druhů, a také několika druhů delfínů, lachtanů, rypoušů a dokonce i velryby.

Zvířata těchto chladných antaktických končin nemají z lidí vůbec žádný ostych a naopak jejich zvědavost vítězí a přivádí je až do bezprostřední blízkosti lidí. Také díky tomu nám mohl prof. Druckmüller nabídnout opravdu fantastické a velice zajímavé fotografie. Člověk někdy až žasne nad přírodovědnými dokumenty BBC s jejich úžasnými záběry zvířat, avšak po této přednášce jsme nabyli dojmu, že je snad BBC přebírá od prof. Druckmüllera :-). Dozvěděli jsme se rovněž spoustu zajímavých informací ze života těchto exotických zvířat. Doslova neuvěřitelný byl příběh prof. Druckmüllera o fotografování velryby. Během plavby na jih spatřil spoustu tučňáků i dalších zvířat, ale velrybu ani jedinou. Až jednou, v pozdější hodinu, když stál na palubě lodi a chystal se pořídit krajinářskou fotografii pobřeží Jižní Georgie, voda se najednou otevřela a vyskočila krásná velryba! Bylo už šero pozdního polárního dne a na fotoaparátu byla nastavena nízká citlivost a delší expoziční čas, nicméně prof. Druckmüller se otočil a instinktivně stiskl spoušť. Objektiv dobře zaostřil, ale vzhledem k nastavené dlouhé expozici byla velryba rozmazaná… Normální člověk by pravděpodobně rozmazanou fotku smazal, ale nikoliv prof. Druckmüller, který se jako matematik zabývá teorií zpracování obrazu a který například celosvětově proslul unikátním způsobem zpravování obrazů úplných zatmění Slunce. Využil matematickou metodu, která se nazývá dekonvoluce. Jádro konvoluce získal tím, že se mu na snímku podařilo najít jednu kapku vody, která zářila jako hvězdička a která umožnila po týdenním snažení snímek zrekonstruovat tak, že se velrybě objevilo i oko! Sice trochu narostl šum, za všechno se platí, ale obrázek byl prakticky ostrý! Je to asi nejvíce vykoupený snímek, který kdy prof. Druckmüller udělal, ale je to také jediná skákající velryba, kterou se mu podařilo v životě vyfotografovat.

Ochrana přírody na všech jižních územích se bere velice vážně a je to tak dobře. Na Jižní Georgii provádí například ochranáři až neuvěřitelně detailní prohlídky návštěvníků. Pod lupou hledají semínka cizích trav na oblečení, dezinfikují boty… Na celém tomto ostrově byly také nedávno vyhubeny všechny myši, které tam lidé v minulosti zavlekli a přírodu se podařilo uvést téměř do původního stavu. Bylo by krásné, kdyby tento doposud divoký kout světa zůstal takto zachován i pro budoucí generace a mezi nimi jako skvost samotná Antarktida. Kdyby i po době, kdy vyprší v současnosti platná celosvětová dohoda o ochraně přírody v Antaktidě, lidé stále pokládali Antarktidu za nedotknutelný klenot, který je potřeba přísně chránit. Aby byli tváří v tvář přírodě a vesmíru citliví a pokorní a ctili to, že stejně jako Grónsko patří Gróňanům, patří území na samém jihu naší planety jejich obyvatelům, tedy tučňákům, rypoušům a lachtanům.

Cestopisná přednáška prof. Miloslava Druckmüllera přilákala více návštěvníků, než je nominálních míst v sále ždánického planetária. Přednáška byla úchvatná!

Jižní oceán je definován průběhem teploty a salinity oceánu, jak je vidět na řezu Drakeovým průlivem.

Antarktická zvířata jsou opravdu krotká. Tento albatros dokonce na fotografujícího prof. Druckmüllera šlápl, když ho přeskakoval.

Jedinečná fotografie skákající dodatečně zaostřené velryby.

Spokojený dřímající lachtan leopardí se nenechal vyrušit. Má dokonalé ochranné zbarvení, takže není problém ho přehlédnout a narazit do něj. Ovšem, kdyby se probudil, mohl by být docela nebezpečný.

Nejběžnější obyvatel ostrovů Jižního oceánu i Antarktidy je bezesporu tučňák. K vidění bylo mnoho druhů těchto zvídavých a veskrze dobráckých opeřenců ve fraku.

Antarktida je země v zajetí věčného sněhu a ledu i když i zde ledovce postupně ustupují a příroda se mění.

Výprava probíhala na expediční lodi Ortelius, která sice byla postavená pro plavbu v polárních mořích, která nicméně nebyla vybavena stabilizátory, jako moderní výletní lodě a tak při zpáteční cestě byla v Drakeově průlivu plavba poměrně divoká.

Velmi děkujeme prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. za vynikající přednášku.