Jaký vesmír nám otevírá umělá inteligence?

/ 24.10.2026 /

ChatGPT, chatbot s umělou inteligencí, spuštěný firmou OpenAI v listopadu 2022, zaznamenal v měsíci červnu letošního roku 5,3 miliardy návštěv webu za měsíc – více než dalších 14 největších AI nástrojů dohromady. Trh rychle roste a pozornost uživatelů se nyní soustředí u několika málo dominantních hráčů. 12 z 15 nejnavštěvovanějších AI nástrojů přitom dnes pochází z USA. Evropa nemá ani jeden a je to pro ni (nás) zřejmě jeden z největších strategických problémů do budoucna. Umělá inteligence (AI) totiž rozhodně není příslibem nějaké vzdálené budoucnosti. Je zde. Vstupuje do toho, jak pracujeme, tvoříme, učíme se, hledáme informace, rozhodujeme se, ale i komunikujeme s druhými. Rozšiřuje naše možnosti — a současně otevírá otázky, které nejsou jen technologické.

V historii zaznamenala naše civilizace několik milníků, které posunuly lidstvo na novou úroveň. Výstavba průplavů, železnic, elektrifikace, vybudování dálnic, internet… Ovšem zdá se, že AI bude mít na lidstvo pravděpodobně větší vliv, než jakýkoliv technologický milník v minulosti. Svědčí o tom výše investic, které jsou například v USA rekordní, střízlivý odhad mezi roky 2025 až 2032 předpokládá 3,63% HDP ročně! Svět začíná být rozdělen na AI sféry vlivu. Do americké patří Evropa, Argentina a Chile, Austrálie, Indie, Japonsko... Do čínské Rusko, Brazílie, Jihoafrická Republika, Irán, Indonésie…

Co už dnes o vlivu AI na člověka a společnost skutečně víme? Jedná se o nástroj, který nás v budoucnosti určitě naprosto zásadně ovlivní a je jen na nás, jakým směrem to bude. Je to stejné jako například s jadernou energií. Je možné ji využít k prospěchu celého lidstva, ale také nás může vyhubit. Ing Richard Furich rozdělil svou přednášku na čtyři části: mozek, práce, pravda a kontrola. V části „mozek“ připodobnil využívání AI k navigaci v autě. Dojeli jsme do cíle, ale známe cestu? To záleží jen na nás. Nemusíme jen hloupnout a ztrácet kognitivní schopnosti práce s mapou. Studie ukazují, že například ve výuce dokáže AI zvýšit efektivitu učení. Nelze tedy říci, že kvůli AI hloupneme. Záleží především na tom, jak s AI pracujeme a jakým způsobem ji využíváme.

Pokud se týká lidské práce, nelze jednoznačně rozhodnout, že když nám AI pomůže zvýšit produktivitu práce, bude se nám také lépe žít. Již dnes existují profese, například operátoři v callcentrech, jejichž práci z části AI zastane, takže se změní spíše to, co v práci děláme a jaké profese budeme dělat. AI pomůže zvednout produktivitu práce v mnoha firmách, otázkou nicméně zůstává, jak se získaným časem naložíme a komu připadne získaná přidaná hodnota. Lidem? Firmě? Proměna části práce automaticky neznamená zánik celé profese a AI sama nerozhodne, komu tato přidaná hodnota připadne.

Můžeme AI věřit? Kde je pravda? AI dnes dokáže vytvořit přesvědčivý obraz a do budoucna se jistě naučí generovat věrohodné postavy se správným počtem prstů a lidskými obličeji. To, že něco vypadá věrohodně ale ještě nemusí znamenat, že je to pravda. Snažme se proto vždy využívat kritické myšlení, používat co nejvíce důvěryhodné zdroje a informace si pokud možno nezávisle ověřovat. Vždy potřebujeme vědět, proč něčemu věříme.

A s tím souvisí kontrola. Když nám AI radí, kdo skutečně rozhoduje? Měli bychom to být my. Když například budeme sedět za volantem automobilu s autopilotem, odpovědnost je přesto na nás. Nejen v případě, že jsme schopni systém ovlivnit, ale dokonce i v případě, když nemáme skutečnou moc výsledek ovlivnit, může být označen za viníka člověk. AI může řídit postup, ale naší odpovědností je, udávat směr. Ne vždy máme v rukou celý volant. Potřebujeme však mít skutečný vliv a potom nám bude AI sloužit dobře k našemu prospěchu.

Přednáška o nanejvýš aktuálním tématu AI přilákala na ždánickou hvězdárnu plný sál návštěvníků.

AI proniká prakticky do všech oblastí lidského konání. Například v astronomii špičkový přehlídkový dalekohled Vera C. Rubin Observatory v Chile, který byl letos uveden do plného provozu, chrlí každou pozorovací noc až deset milionů alertů! Takové množství upozornění na zajímavé jevy a objekty lze pochopitelně zpracovávat jen pomocí prvků umělé inteligence, která je v tomto směru mnohem efektivnější než člověk. Díky AI se tedy můžeme těšit na různé báječné vesmírné objevy.

Budování infrastruktury pro AI se stává největší ekonomickou sázkou v dějinách USA.

Kromě dvou simulací, ukazujících jaký vesmír doopravdy je a jaké je naše postavení ve vesmíru, jsme si během přednášky v planetáriu promítli také krátký fulldomový film vytvořený čistě umělou inteligencí. Před pěti lety by běžný uživatel takovýto film zřejmě nebyl schopen vytvořit a za pět let už jej možná nerozeznáme od reality.

Po přednášce si mohli zájemci v pozorovatelně naší hvězdárny prohlédnout Měsíc a Saturn.

Ing. Richard Fürych – autor knihy Homo Sapiens AI. Věří, že nejlepší nástroje k orientaci v digitálním světě nejsou v cloudu, ale v člověku. Záleží samozřejmě na tom, co AI umí, ale také na tom, co s ní uděláme my.