Co nového v astronomii aneb ohlédnutí za rokem 2024

/ 11.10.2025 /

Ladislav Šmelcer začal své povídání vzpomínkou na překrásnou polární záři, která ozdobila noční oblohu nad jeho domovskou hvězdárnou ve Valašském Meziříčí v noci z 10. na 11. května 2024. Na jaře byla také viditelná kometa 12P/Pons-Brooks, jejíž plasmový ohon byl, podobně jako polární záře, rovněž řádně načechrán slunečním větrem a na podzim zase vlasatice viditelná volným okem C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Byla to věru paráda, ale začněme od začátku.

Hned v lednu 2024 byl kamerou hvězdárny ve Valašském Meziříčí vyfotografován pád velmi jasného bolidu. Jednalo se o sedmé, či osmé těleso v historii astronomie, které bylo objeveno dříve, než vniklo do zemské atmosféry. Bylo pojmenováno 2024 BX1 a v noci 21. ledna pak skutečně zazářilo na noční obloze. Dokonce se po započítání meteorologických podmínek podařilo odborníkům z Ondřejova určit místo dopadu v Německu a najít zbytky tohoto tělesa, identifikovaného jako vzácný typ meteoritu - aubrit. Bez zajímavosti není rovněž skutečnost, že původní meteoroid měl v průměru zřejmě jen kolem jednoho metru, a tak je s podivem, že tak malé těleso průlet atmosférou vydrželo.

Podobná situace se zopakovala ještě v úterý 3. prosince, kdy astronomové odhalili zásluhou systému ATLAS ve vesmíru další těleso 2024 XA1, asi 12 hodin před tím, než vniklo do zemské atmosféry. Ve večerních hodinách rozzářila pak oblohu nad severní Sibiří jasná rudě zářící ohnivá koule. Toto nebeské představení způsobil původně jen 70 centimetrový asteroid, který zároveň ukázal pokroky ve schopnostech detekce vesmírných objektů.

V lednu 2024 došlo rovněž k vyjmutí všech vzorků z návratového pouzdra sondy OSIRIS-REX, která odstartovala v roce 2016 a která v říjnu roku 2020 odebrala vzorky z povrchu planetky Bennu. Podrobný portrét planetky Bennu si mohli návštěvníci prohlédnout na obrazovkové stěně ve foyer hvězdárny. Předpokládá se, že se jedná o původní materiál, ze kterého se kdysi formovala Sluneční soustava.

V další části se Ladislav Šmelcer vzdálil ze Sluneční soustavy a zaměřil se na vzdálený vesmír. V roce 2024 odstartovala evropská družice Euclid, která se věnuje pozorování galaxií. Cílem této mise je zmapování asi miliardy galaxií! Pozorovány jsou ve velkém rovněž různé gravitační čočky a pozornost se věnuje též studiu temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Kromě robotického softwaru se do klasifikace galaxií zapojují i lidé a každý člověk může mít přidělen malý kousek oblohy a podílet se na tomto experimentu. Součástí přednášky byla i fulldomová projekce obrazů ze satelitu Euclid.

Pokud se kosmonautiky týče, za zmínku stojí například ještě skutečnost, že v roce 2024 přistála na povrchu Měsíce sonda společnosti Intuitive machines. Jednalo se o zařízení veliké asi jako telefonní budka a i když se mu při přistání zlomila jedna noha a modul se převrátil, fungoval a vyslal na Zemi snímky z měsíčního povrchu. Takže lze misi považovat alespoň částečně za úspěšnou.

Ladislava Šmelcera upoutaly rovněž neuvěřitelně zajímavé astrofotografie astronomů amatérů, které získávají pomocí dlouhých expozic a úzkopásmových filtrů a které nám ukazují strukturu mlhovin svědčících o hvězdném životě a o tom, odkud se ve vesmíru vzaly atomy, z nichž jsme sami složeni.

Avšak asi nejvíce času bylo v přednášce věnováno polárním zářím. Rok 2024 byl na polární záře skutečně mimořádně bohatý a nejednalo se přitom jen o velkou z noci 10. – 11. května, jejímž portrétem Ladislav Šmelcer přednášku zahájil. Pozorované byly na valašskomeziříčské hvězdárně ještě další čtyři. Ladislav Šmelcer vysvětlil též vznik barev polárních září.

Závěr přednášky Ladislava Šmelcera patřil tradičně meteorologickému okénku a opomenuty nemohly být především záplavy na Jesenicku v září 2024. Na rozdíl od roku 1997 však nebyly tak silné srážky v Beskydech a také nová protipovodňová opatření v povodí Bečvy dobře zafungovala, takže Valašské Meziříčí tentokrát přežilo tuto epizodu bez úhony. Dlouhodobé měření teploty na hvězdárně ve Valašském Meziříčí ukázalo (od roku 1957, kdy bylo měření započato) rekordní průměrnou hodnotu 10,9°C. Přestože graf vykazuje dlouhodobý nárůst, zejména v poslední dekádě, může tento trend souviset kromě globálního růstu teploty naší planety rovněž se skutečností, že okolí hvězdárny bylo postupně zastavěno domy, takže se změnily i měřické podmínky. Srážky byly v roce 2024 nadprůměrné a zdá se, že velmi výrazné sucho z roku 2015 neznamená ve Valašském Meziříčí nějaký výraznější trend.

Třešinkou na dortu přednášky Ladislava Šmelcera bylo seznámení návštěvníků s výsledky výzkumu vlasů Tycha Brahe. V roce 2024 bylo publikováno, že nejpravděpodobnější příčinu smrti byly důsledky životního stylu a doprovodná onemocnění (obezita) a pravděpodobně též dlouhá léčba toxickými prvky se zvyšujícími dávkami, což vede k postupnému poškození vnitřních orgánů. Zřejmě se tím definitivně vyvrátily dohady o tom, že by byl záměrně, nebo náhodně otráven.

Každý rok přináší v astronomii a příbuzných oborech spoustu událostí a objevů a je velice obtížné vybrat ty nejzajímavější. Mistrem v této disciplíně je Jiří Grygar, ale i Ladislavu Šmelcerovi se to povedlo skvěle, o čemž svědčila spokojenost všech návštěvníků.

Přednáška Ladislava Šmelcera.

V astronomii i různých příbuzných oborech se pořád něco děje a je obtížné vybrat to nejzajímavější. Ladislavu Šmelcerovi se to ve Ždánicích povedlo i v letošním roce.

Takto vypadal lednový bolid, který po sobě zanechal meteority s rodokmenem. Tento úkaz zachytila jedna z kamer meteorické sítě CEMeNt, kterou v rámci SMPH při ČAS provozují astronomové z Valašského Meziříčí a do které je rovněž zapojena naše hvězdárna ve Ždánicích.

Velká květnová polární záře nad hvězdárnou ve Valašském Meziříčí. Červené a zelené odstíny záře jsou vyvolány kyslíkem ve vysoké atmosféře, přičemž zelenou (557,7 nm) způsobují atomy v bezkolizním stavu 0,7 sekundy, zatímco červenou atomy v bezkolizním stavu 2 minuty. Z tohoto důvodu vzniká červená záře vždycky výše než zelená.

Stejná polární záře, jen o pár chvil později. Za fialové světlo záře je odpovědný atmosférický dusík.

Ladislav Šmelcer jako správný Ebicyklista dorazil na ždánickou hvězdárnu stylově na kole.