Cesta na střechu světa

/ 26.02.2023 /

V cestopisném povídání Ing. Karla Trutnovského se 23. února 2023 nechali návštěvníci ždánické hvězdárny zlákat do Nepálu, země vysokých hor a hlubokých údolí, kde si můžete pořídit momentku pod banánovníkem se zasněženými vrcholky v pozadí. Představili jsme si hlavní město Káthmándú a potom se vydali na trek kolem „Hory ducha“, čarokrásné Manáslu. Povídali jsme si o těžce pracujících, ale věčně usměvavých lidech, nahlédli do budhistického chrámu a postupně nastoupali z tropického podnebí přes bambusové, listnaté a jehličnaté lesy až do drsné velehorské krajiny. Nakonec jsme se společně přehoupli přes zaledněné sedlo Larkya La ve výšce 5152 m.n.m., ale nejen to. Díky nulovému světelnému smogu a fantasticky průzračnému suchému vzduchu jsme se podívali ještě mnohem výš – až do světa hvězd! Přednáška byla přístupná zdarma, jako poděkování všem Ždaňařům za jejich přízeň, kterou projevují své hvězdárně a bez jejichž podpory by tato hvězdárna nebyla tím čím je.

Ždáničtí mají cestovatelského ducha o čemž svědčí jejich zájem a účast převyšující nominální počet sedadel v sále planetária.

Protože se přednáška konala v planetáriu, byla její součástí kromě standardní prezentace též fulldomová projekce, která asi nejlépe přenesla návštěvníky mezi himalájské velikány.

Cesta do Nepálu, kterou zorganizovala cestovní kancelář Alpina, trvala tři týdny, z čehož více než dva týdny jsme chodili po horách. Celkem jsme nachodili asi 180 kilometrů. Ale vzhledem k tomu, že jsme do nejvyššího bodu naší trasy stoupali z malé nadmořské výšky pomalu a postupně a podnikli navíc ještě dvě jednodenní aklimatizační vycházky, překonali všichni sedlo Larkya La šťastně a ve zdraví bez příznaků výškové nemoci. Bylo to neskutečně zajímavé putování, při kterém jsme se mohli seznámit s kulturou a životem místních obyvatel a obdivovat se krásám zdejší přírody. Pro průměrně fyzicky zdatného člověka je trek kolem Manáslu celkem bezproblémový a doporučujeme jej podniknout v listopadu, kdy jsou již sice kratší dny, ale je veliká naděje na dobré počasí. A rovněž příliš neotálet, protože turistů v Himaláji každým rokem přibývá…

Tam někde jsme putovali… Karel Trutnovský mezi svými přáteli z Prostějova Richardem Hudcem a Petrem Kolářem.

Asi dva a půl milionová metropole Káthmándú – hlavní město Nepálu.

Bouddha Stupa se smí obcházet pouze ve směru hodinových ručiček.

V první části treku panovalo tropické klima, ale sníh už byl na dohled.

Nepálské děti.

Jak nadmořská výška postupně roste, mění se tropická vegetace v nádherné jedlové a rododendronové lesy. Je podzim a tak se stejně jako u nás barví listí stromů a keřů.

Čarokrásný žulový „rohatý“ vrchol Manáslu.

Budhistický chrám v Samageonu pod horou Naike peak.

Interiér budhistického chrámu v Samageonu.

Himaláj vám padne do oka. Tmavé břidlicové sedmitisícovky krásně kontrastují s naší cestou a bílým sněhem.

S našimi nepálskými přáteli Sukmanem a Bhuwanem pod Samdo peakem.

Na vrcholu našeho putování v sedle Larkya La.

Himaláj nasvětlená téměř úplňkovým Měsícem.

Když Měsíc nesvítil, byla noční obloha doslova poseta hvězdami.

Východ Plejád a Mléčné dráhy v souhvězdí Persea. Nápadný červenavý flíček nad obzorem je mlhovina Kalifornie. Zajímavé je, že v křišťálově průzračném vzduchu hvězd k obzoru neubývá.

Další astronomické snímky z putování po Himaláji si můžete prohlédnout ve druhé části článku na adrese:

https://www.hvezdarnazdanice.cz/novinky-a-clanky/astropodzim-2022.html