Budeme neviditelní?

/ 01.03.2026 /

Neviditelnost – to je fenomén, který lidstvo fascinoval snad odjakživa. Neviditelní mohou být bohové a také různé pohádkové bytosti, velice dobře si s neviditelností poradili filmaři, avšak jen na stříbrném plátně. Je ale možné učinit nějaký předmět skutečně neviditelným i v našem reálném světě? Jedním z vědců, který se touto otázkou seriózně zabývá, je prof. Mgr. Tomáš Tyc, Ph.D., který nám ve své neobyčejně poutavé přednášce „Budeme neviditelní?“ teoreticky objasnil fyzikální způsob získání na první pohled nemožného - neviditelnosti. Metod je několik, kamufláž, projekce, ale nejvíce vzrušující je tzv. neviditelný plášť, kdy paprsky obtékají určitý prostor a potom se opět vrací do původního směru. Teoreticky je možné vypracovat matematický model ukazující, jak veliké by měly být částice tvořící zneviditelňující krunýř a jaké optické vlastnosti by měly mít. Praktické vytvoření vhodných metamateriálů je potom skutečně obtížnou inženýrskou výzvou, nicméně výzkumy v této oblasti již probíhají a zajímavých výsledků bylo dosaženo v pásmu mikrovln a infračerveného záření. Teoreticky lze dokonce vytvořit všesměrový plášť bez optických singularit. Nicméně takové řešení sebou přináší i některé praktické nevýhody. Pokud by byl opravdu sestrojen dokonalý neviditelný plášť, nešlo by se v něm pohybovat, nebylo by z něj vidět ven a protože by do něj nebylo možné udělat otvory, každý živý tvor by se v něm časem udusil. Snad stejně obtížné, jako samotné vyrobení neviditelného pláště je proto nalezení jeho uplatnění. Nabízí se architektura, kde by bylo možné zneviditelňující hmotou obalit například sloupy podpírající budovy, takže ty by se potom jevily levitující ve vzduchu. Bylo by to určitě zajímavé, nicméně to, že by konstrukce nebyla vidět neznamená, že by neexistovala. Proto by současně musela být označena výstražnými značkami a pásky, aby do ní nenaráželi řidiči a chodci. Kam nás moderní technologie a materiálové inženýrství v budoucnosti zavedou, nevíme. Kdybychom člověku žijícímu před sto lety ukázali například internet, mobilní telefon a další současné technologie, považoval by to určitě za zázrak. Bylo ale neobyčejně zajímavé nahlédnout pod pokličku současného základního vědeckého výzkumu a současně se prostřednictvím názorných fyzikálních pokusů seznámit s některými souvisejícími fyzikálními jevy a zákonitostmi.